Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 7°C Oblačno

17 zemí za dva týdny!

17 zemí za dva týdny!
Kluci na cestách | zdroj: ThinkStock

Rozhovor o tom, jaké je projet 17 zemí Evropy během dvou týdnů, co se na této cestě může přihodit, o kosovském hotelu a albánských silnicích.

Když jsem zjistila, že náš fotograf Čestmír Jíra nefotí jen akce uveřejněné na našem portálu, alébrž také cizí kraje, kteréžto se svými druhy navštívil, jala jsem se chlapce vyzpovídati! Protože kolik z nás běžných smrtelníků už projelo celou Evropu a za poslední trip stihlo během dvou týdnů navštívit celkem 17 zemí? Čtěte dál. Je to sranda!

Abych hochy krátce představila - jsou to kreativní borci nadupaní zkušenostmi a jsou moc milí! 

Sešli jsme se v baru a u dobrého českého piva jsme probrali zahraniční záležitosti. Kluci do svých sedmadvaceti projeli už celou Evropu (jímá mne závist a obdiv!). Jaké jsou podrobnosti jejich dovolených se dozvíte v následujících řádcích. 

Kluci, jaké země jste projeli na posledním tripu?

Petr: To jako je musím všechny vyjmenovat? To bude těžký. (smích) Dobře, takže za poslední trip jsme projeli celkem 17 zemí, byla to jihovýchodní Evropa plus Asie a konkrétně se jednalo o Rakousko, Slovinsko, Itálii, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Albánii, Kosovo, Černou Horu, Řecko, Bulharsko, Turecko, Rumunsko, Maďarsko, Moldavsko, Ukrajinu a Slovensko. 

Jak jste řešili dopravu? Kdo řídí?

Josef: Doprava je řešená autem, nebo trajektem, dál jsme se zatím nedostali. Jezdíme patnáct let starým expedičním vozem Audi A3, přezdívaným Slyš. (smích) Řídí Čestmír.

Hrdí majitelé zaslali taktéž fotku Slyše. Kotorská zátoka v Černé hoře.
Hrdí majitelé zaslali taktéž fotku Slyše. Kotorská zátoka v Černé hoře.

Co finance a skloubení s prací?

Petr: V práci jsme si vzali dovolenou a co se týče financování... tak zkrátka, žádný sponzory nemáme, doufáme, že tímhle je získáme. (smích) Benzín se dělí rovným dílem, přičemž každý si veze svoje zásoby.

Česťa: Víceméně souhlasím s Petrem, benzín rozpočítáváme na konci tripu a jídlo a alkohol a takovýhle věci to samý, prostě nakoupíme zásoby a je to.

Josef: Já bych jenom rád přidal, že každej výlet končil nějakým průšvihem, že někdo přišel o práci. (smích)

Česťa dodává: Jooo, to jsem byl já.

Josef: Mně se to stalo taky.

A jak vidíte výhody a nevýhody cestování v partě? 

Josef: Výhody jsou absolutně jasný, je víc lidí, víc nápadů, je to větší sranda. Sám prostě člověk cestovat ani nemůže, to je hrozná nuda.

Česťa: Já akorát řeknu, že kdybych cestoval sám, tak bych řídil sám a když cestuju s nima, tak řídím taky sám! (smích) Ale jinak určité výhody tam jako jsou, jen bych rád zjistil jaký (smích).

Petr: Kdo jde sám do hospody pít jen tak? Nikdo. Cestuje se s více lidma, protože je větší sranda, větší zážitky, cestovat sám, to se dneska nedělá. Možná tak náš kamarád René, ten cestuje hodně sám, ale to je ta jeho nátura, s tím nehnem. (smích)

Zleva: Petr, Josef, Čestmír. Daleko za polárním kruhem.
Zleva: Petr, Josef, Čestmír. Daleko za polárním kruhem.

Pánská jízda vs. cestování s holkama? Jaké je vaše vyjádření?

Česťa: Nebudem tvrdit, že jsme to nezkoušeli. Ale z mého pohledu to nebylo úplně dobrý. Né, že by to bylo špatný, jenom to nebylo dobrý! (smích)

Josef: Podle mě to bylo fajn! 

Petr: Holky maj jinej pohled na věc než kluci. Asi se to dá skloubit, ale nám se to asi moc nedaří. S náma žádný holky nechtěj jezdit. (smích)

Kde se vám nejvíc líbilo a proč?

Česťa: Já mám asi dva favority, jeden byl Finsko a druhej Bosna a Hercegovina. Kvůli atmosféře. Ve Finsku jsme přejeli polární kruh. A v případě Bosny, tam jsme přejeli z Chorvatska a to je hroznej kontrast! Ty lidi v Bosně jsou úplně jiný oproti Chorvatsku!

Josef: Třeba Mostar, to bylo neuvěřitelný! Centrum je během dne plný lidí a my jsme tam byli ve tři ráno, byli jsme tam absolutně sami, což v takovým prostředí, který kloubí jak křesťanství, tak muslimskou kulturu, je hrozně zajímavý. Nebo Portugalsko, kde jsme byli na nejzápadnějším výběžku Evropy. To jsou takový místa, který člověk nezapomene. Budem na to vzpomínat celej život.

Starý most v Mostaru.
Starý most v Mostaru.

Jak, kluci, řešíte stravování a ubytování? A celkově organizaci, kdo za ni má zodpovědnost?

Česťa: Otázka stravování je spíš na Josefa, já nejsem schopnej uvařit ani čaj! (smích) A organizace je asi kolektivní. My se domluvíme na tom kam pojedem a tam prostě jedem, tam není co řešit, sednem do auta a jedem.

Josef: Udělá se plán a mapka, co chceme navštívit a toho se zhruba držíme. Po cestě vidíme nějaký odbočky, jako třeba když jsme jeli do Irska přes Normandii, tak jsme zjistili, že ta Normandie je tak hrozně zajímavá, že jsme se tam zdrželi o dva až tři dny dýl, než jsme čekali. To je velikánská výhoda, když člověk nejede s cestovkou. To vaření, velká část je na mě. Vezou se suroviny a z toho nějak tak vyžíváme.

Petr: Josef je náš polní kuchař. (smích) Ubytování, to záleží na situaci, ve které se zrovna nalézáme. Ve většině případů to bývá řešeno formou stanování. Na našem posledním výletu bylo spoustu příležitostí se kvalitně ubytovat za dobrou cenu, takže jsme tuto formu taky volili. V západní Evropě je to pochopitelně trošku dražší, takže jsme volili formu stanování... nelegálního... (smích)

Zeptám se vás na holky! Co balení holek a zábava v zahraničí?

Česťa: No já úplně holky jako nebalim, žádný zářezy z cest nemám. Když jezdim s nima (s klukama, pozn. red.), tak to prakticky ani nejde. (smích) Holky sbalí vždycky Josef.

Josef: Když jsme jeli do Irska, tak jsme projížděli město a byly tam všude šlapky. (smích)

Česťa: Jooo, ale my jsme si žádnou nekoupili.

Josef: Ale viděli jsme je!

Česťa: To nevím, jeslti se to počítá. (smích)

Modrá mešita v Istanbulu.
Modrá mešita v Istanbulu.

Jaký je váš nejlepší a nejhorší zážitek z cestování?

Česťa: Pro mě nejlepší zážitek je, když jsme ve Finsku překročili polární kruh a zakempili jsme u nějakýho jezera. Rozdělali jsme oheň, křesadlem, to je důležité podotknout (smích), dali jsme vodnici a pár piv a víceméně jsme dopíjeli s tím, že půjdem spát a začalo vycházet slunce. A nejhorší? To nevím. Nic hroznýho jsme nezažili. Možná ukrajinský silnice. Ráno jsme dojeli do Ukrajiny a večer jsme ji opustili. Ujeli jsme tak 16 kilometrů a bylo to šílený. Auto to odneslo, prasklej tlumič. Když jsem pak jezdil v Praze, tak upadnul motor, což se nestává běžně. (smích)

Petr: Nejlepší to finský jezero, jak říkal Čestmír. Stanování v Portugalsku bylo hodně dobrý, na pláži, pohodička. Nejhorší byla Ukrajina a Moldávie. Strašný silnice. Ale přežili jsme to.

Josef: Souhlasím. Horší zážitky... sem tam nám skoro došel benzín. Nejdivnější zážitek byl kosovskej hotel. To člověk nezažije, to bylo bizarní ubytování. (smích)

Česťa: Hodně špatnej zážitek bylo ubytování ve Španělsku v klíšťový rezervaci. Extrémní výskyt klíšťat! Ty španělský klíšťata jsou jak beruška, možná větší. (smích) Zastavili nás tam nějaký místní kovbojové a prej, když nás klíšťata kousnou, tak automaticky umíráme. Mucho muerte, to si pamatuju dodnes. (smích)

Je něco, co vás na vašich cestách šokovalo?

Josef: Ve východní Evropě se fakt nemaká! V Albánii jsme jeli po hlavním tahu, kterej najednou skončil a pokračoval po hliněný cestě, kde se válely převrácený dodávky a kamiony.

Česťa: Bulharsko-turecká hranice. Když jsme tam přejížděli, tak jsme si zašli nakoupit a viděli jsme tlustý Bulhary, jak si izolačkou na tělo přidělávaj kartony cigaret. Sedm metrů vedle stojí celník a prostě jim nic neřekne! Taky mě překvapil chorvatskej celník, kterej nás zastavil z Bosny. Aby se člověk při kontrole svlíkal do půlky těla, to jako.... jako sice vypadal jako Nicolas Cage, ale to je tak všechno. (smích)

Petr: Albánie. Člověk jede po kruhovém objezdu a naproti němu jede v protisměru cyklista, nikdo tam nebliká, dopravní situace v Albánii je hodně vtipná. Dopravní značení tam je špatný. Čekal jsem, že bude aspoň náznak cest. (smích)

Ledovec Jostedalbreen.
Ledovec Jostedalbreen.

Kam byste se rádi vrátili?

Petr: Finsko, Norsko, popřípadě Portugalsko.

Česťa: Jednoznačně Portugalsko.

A máte osobní cestovatelský sen?

Česťa: Kamkoliv! Třeba Capetown autem. 

Josef: Faerské ostrovy a Island.

Petr: Východní pobřeží Ameriky. Uvidíme za pár let, až si na to člověk našetří. (smích)

Stanování na pláži není tak jednoduchý, jak se zdá. Ale byl to zážitek!
Stanování na pláži není tak jednoduchý, jak se zdá. Ale byl to zážitek!

Jaké jsou návraty do ČR? Nemáte deprese?

Josef: Deprese máme vždycky kromě posledního výletu do východní Evropy. (smích)

Česťa: Hrozný je vždycky, když jsme se přes Německo vraceli a na Rozvadově v prvním fastfoodu jsme slyšeli ty český problémy. 

Petr: Když jede člověk ze západu sem, tak je to blbý. Když jsme jeli z východu, tak nám to přišlo docela jako úleva. (smích) Ale byla to dovolená, byla to sranda.

Nejzápadnější pevninský výběžek Evropy - Cabo da Roca.
Nejzápadnější pevninský výběžek Evropy - Cabo da Roca.

Jaká jsou vaše očekávání od letoška?

Josef: Letošní rok bude cestovatelsky hodně zajímavej, jelikož v březnu jedu do Japonska. A náš společnej výlet bude taky zajímavej, plánujeme jet na západní pobřeží Irska a Faerské ostrovy.

Česťa: Kromě toho, co říkal Josef, tak pro mě osobně... bych se rád vykašlal na práci a chci třeba na měsíc do Španělska. A tak.

Petr: Já trpím nejvíc na tom, že jsem tázán vždycky jako poslední. (smích) Rádi bychom dosáhli nejsevernějšího bodu Velké Británie.

Máte doporučení a tipy pro ostatní?

Petr: Cestujte autem, je to větší sranda!

Josef: Vykašlete se na cestovky, vyberte si destinaci, jeďte tam a všechno řešte až na místě. Je to zábavnější a levnější.

Úchvatná kvalita moldavských silnic.
Úchvatná kvalita moldavských silnic.

AUTOR: Kamila Kyseláková

Obrázek zdroj: Redakce

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: 28.3.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,180 25,320
USD 23,330 23,510
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma