Mauricius u Hřebečné vznikl v roce 1544 a patří k nejzachovalejším středověkým stříbrným dolům v regionu. Letos začnou vnitřní úpravy šachty s tím, že by první návštěvníci mohli vstoupit dovnitř zhruba do dvou let. Náklady na úpravu soustavy chodeb se pohybují kolem dvou milionů korun.

První přípravné práce začaly před dvěma roky a dosud si vyžádaly zhruba 300.000 korun. Před dokončením je projektová dokumentace a město bude žádat o stavební povolení. Současně podá žádost o dotaci na úpravy důlního díla. "Je to jeden z prvních společných záměrů nového krušnohorského sdružení Mountain region, jehož členy jsou kromě nás také Boží Dar, Jáchymov a Horní Blatná," poznamenal starosta obce Zdeněk Lakatoš. 

 Důlní dílo Mauricius, které je pozůstatkem po těžbě stříbra a cínu, nyní spravuje státní podnik Diamo. Podle Lakatoše je už předběžně dohodnuto, že bude převeden na Abertamy. Náklady na zpřístupnění dolu jsou relativně nízké proto, že je dílo zachováno téměř v původním stavu, uvedl starosta. "Musíme pouze vyčistit chodby, instalovat osvětlení a některé bezpečnostní prvky. Vše bude jinak v původním stavu," podotkl. 

V projektu na otevření dolu se počítá se dvěma variantami návštěvnických tras. Podle první by lidé putovali soustavou chodeb až do obrovského dómu s jezerem, který je tak rozlehlý a vysoký, že by se do něj vešel abertamský kostel. Odtud by se turisté vraceli po stejné cestě nazpět. Druhá varianta počítá s výstupem na povrch za dómem v dolní části Hřebečné. "Záleží na tom, co bude technicky řešitelné," dodal starosta. 

Mauricius je unikátní především díky tomu, jak zůstal zachován. K vidění je v něm i 170 metrů hluboká těžní jáma. Z té se lze dostat do dalších pater a chodeb v dole. Není vyloučeno, že by se v budoucnu mohla návštěvnická trasa prodloužit i sem, uvedl Lakatoš. "Projekt na zpřístupnění dolu má i podporu Karlovarského kraje. Výjimečnost dolu je také předpokladem pro možný zápis do seznamu památek UNESCO," řekl Lakatoš. 

Přestože je podzemí Karlovarského kraje doslova protkáno stovkami kilometrů starých důlních chodeb, v současnosti je veřejnosti přístupný jen malý zlomek z nich. A to jáchymovská štola číslo jedna dolu Svornost, známá jako Barbora. Vznikla v letech 1950 až 1953 jako průzkumná štola při hledání nových ložisek uranové rudy. U bývalého horního města Čistá na Sokolovsku se už několik let pracuje na zpřístupnění dolu Jeroným z poloviny 16. století.