Deska zpodobující bohyni země Tlaltecuhtli byla uložena u paty schodiště Velkého chrámu, který stál na centrálním náměstí někdejší aztécké metropole Tenochtitlánu. Pod deskou z růžového andezitu zdobeného mimo jiné červenou, okrovou, černou a bílou barvou bylo nalezeno sedm zvláštních obětin - mezi nimi kostra psa či vlka s tyrkysovými kolíčky do uší, jadeitovým náhrdelníkem a zlatými zvonečky na nohou.

Nalezené mušle z různých moří, zlaté náušnice a náhrdelníky i zvláštní dřevěné dýky, které rovněž ležely pod kamenem, podle vědců dokládají nejen rozlehlost říše, ale i to, že v blízkosti bude pohřbena velmi významná osoba.

Bohyně Tlaltecuhtli je zobrazená s drápy na nohou i rukou, v suknici z lebek a zkřížených kostí, s hrudní ozdobou s mušlemi, což bylo vyhrazeno ženským božstvům spojeným se zemí a nocí. Jedinečné jsou i lebky na loktech a kolenou a papírové pásky ve vlasech, symboly smrti a obětování, vysvětlil ředitel Národního institutu antropologie a historie (INAH) Luciano Cedillo.

Bohyně, zobrazená v poloze rodičky, údajně požírala zesnulé, jimž následně dávala nový život. Naháněla takovou hrůzu, že její znázornění Aztékové pohřbívali tváří do země. Její podoba na zmíněné desce ale byla uložena tváří nahoru.

V drápech na pravé noze svírá bohyně králíka a znázornění čísla deset, což je označení pro "10 králík", tedy rok 1502, kdy zemřel Ahuízotl, vládce takzvaného trojspolku kmenů v mexickém údolí z let 1486 až 1502. Historické záznamy z doby španělské conquisty (1519-1521) a značky na desce ukazují, že byl pohřben u paty schodiště Velkého chrámu.

Od nalezení desky archeologové stále hledají ostatky Ahuízotla nebo jeho předchůdců. Jejich práci ale ztěžuje vodou nasáklá nestabilní půda a také nebezpečí poškození cenných budov z koloniálního období, které stojí kolem naleziště. Samu katedrálu na ústředním mexickém náměstí, v níž se kdysi vdávala Věra Čáslavská, Španělé vybudovali na místě zbořeného Velkého chrámu.

Archeologové pátrají po hrobech aztéckých panovníků už desítky let, ale zatím se jim nepodařilo najít ani jednoho.

Čtyřmetrová kamenná plastika sice byla před čtyřmi lety nalezena rozlomená na čtyři kusy, přesto se zachovala ve velmi dobrém stavu. Vystavena byla na zahájení výstavy o posledním aztéckém panovníkovi Moctezumovi II. v muzeu Velkého chrámu.