Expozici s bezmála stovkou předmětů vévodí scéna s figurami v dobových oděvech a v životní velikosti, které představují slovanský pohřeb s přizváním křesťanů, řekl archeolog Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně. "Scénu jsme komponovali tak, že je tu panovník, mohl by to být třeba Rostislav. Má kolem sebe skupinu těch, kteří už konvertovali ke křesťanství. Druhou skupinu tvoří účastníci pohanského pohřbu," uvedl.

Tvůrce výstavy k hlavní scéně inspiroval skutečný nález z roku 2003. Tehdy byl nedaleko kostela sv. Jana objeven hrob velmože, ve kterém byly tři nádoby na potravinové milodary - důkaz pohanského obřadu z první poloviny 9. století, tedy z doby počátků zavádění křesťanství na Velké Moravě. Vedle něj však byly nalezeny i hroby velmožů, kde již ale pohanské předměty chyběly.

Bůžek lásky, kopí nebo kostěné hřebeny

"Máme tady doklad 'dvojvěří'. Už tu bylo křesťanství, ale kněží ještě neměli tu sílu, aby vymýtili mávnutím prutu nebo biče z hlav lidí staré rituály. Chceme lidem říct, že to nebylo tak, že přišli křesťanští mniši a všichni byli hned jednoho dne křesťané a opustili víru svých otců. Byl tady plynulý vývoj," doplnil Galuška.

Kromě ústřední scény jsou v Modré k vidění například nádoby z keltského období z 5. a 4. století před naším letopočtem, kopí z doby bronzové, keramika a kostěné hřebeny z germánských objektů ze 4. století našeho letopočtu a pak doklady slovanského osídlení z doby od 8. století - opasková kování, hroby, keramika a šperky včetně vzácné antické gemy - kamene s vyřezaným motivem bůžka lásky Eróta s kohoutem. Vystaveny jsou i stříbrné mince, denáry z 11. a 12. století po zániku Velké Moravy.

Výstava ukazuje vývoj až do začátku 13. století, kdy do regionu přišli cisterciáci a osídlení na místě dnešního archeoskanzenu tak končí. Expozici nazvanou Za skvosty pravěku a Velké Moravy - 100 let archeologie na Modré 1911 - 2011 tvoří exponáty ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně a Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V archeoskanzenu potrvá do konce letošní sezony.