Řecká komunita dokonce tradiční středoevropské Vánoce exportuje na Peloponés. Po návratu z Moravy tam Řekové strojí stromečky. Jiní tam z Brna posílají příbuzným čokoládové kolekce, řekla Eva Lioliu z Lycea Řekyň v Česku.

Vánoce doma vůbec neznal Muhammad Safa Hasani. Do Brna se před třemi lety přestěhoval z Afghánistánu. "Je to muslimská země. Žádné Vánoce tam nejsou," řekl. I když si sám na české štědrovečerní menu nepotrpí, doma ho připravuje přátelům. "Pro Čechy chystáme ryby, bramborový salát," uvedl s tím, že hosté s přípravou někdy pomohou. Ani dárky v jeho rodině nechybí, zejména kvůli dětem. Zbývající část svátků pak Hasani vyřeší odjezdem ke spřátelené rodině na Břeclavsko.

Vůně ryby

I v řeckých domácnostech to na Štědrý den voní rybou. Kapr většině Řeků k srdci nepřirostl. Která ryba vítězí, nelze říct, v posledních letech se podle Lioliu rybí preference v jednotlivých řeckých rodinách v Brně mění. "Zatím mi ale nikdo neřekl, že by to dělal jak Řekové v Řecku, že by pekl krocana," uvedla.

Naopak pro Romy, ať už ty původní moravské nebo přistěhovalé většinou ze Slovenska, ryby nepředstavují lahůdku. Podle Jany Polákové z Muzea romské kultury ryby nenašly pevné zastoupení v jejich jídelníčku. Na Štědrý večer připravují jiné pokrmy. Mnozí pečou bobaľky - taštičky s mákem polité rozpuštěným máslem. "Pak se dřív dělaly třeba fazole ve švestkové omáčce, maso, pokud na to měli, někde halušky, jinde mleté maso zabalené do zelného listu - holoubky," popsala Poláková. Důležité bylo, aby mís a chodů bylo na stole hodně.