Chlouba a naděje ruského letectví zatím tráví více času na zemi než ve vzduchu
19. 7. 2011 – 17:17 | Zajímavosti | Danica Klein | Diskuze:
Letoun Suchoj Superjet 100 v barvách Aeroflotu první pravidelný let - s vládní delegací do Petrohradu - absolvoval 16. června. Ale během prvního měsíce provozu podle dnešního vydání listu Vedomosti zůstal 17 dnů na zemi.
"Vše kvůli poruchám v systému klimatizace, přesněji v snímači, který podává falešné signály o nefungujícím systému, ačkoliv ten pracuje normálně," upřesnil deník s odvoláním na nejmenovaný zdroj, podle kterého tyto problémy neměly vliv na bezpečnost letů.
Intenzivní provoz
Potíž se nakonec podařilo odhalit až během podrobné kontroly trvající 12 dnů, řešením se jeví přemístění snímače. Poté se stroj mohl minulou sobotu vrátit do letového řádu.
Superjet zatím uskutečnil 60 letů a ve vzduchu strávil 101 hodin, zatímco aerolinky počítaly s dvojnásobkem. Aeroflot musí platit leasing 165.000 dolarů měsíčně (asi 2,8 milionu Kč) bez ohledu na to, že se stroj opravuje.
Vůbec první stroj však převzaly v dubnu arménské aerolinky Armavia, které mohou být zřejmě spokojenější. Letoun při 216 letech strávil ve vzduchu 531 letových hodin a na zemi zůstal jen 13 dnů. Problém byl jen s obracečem tahu motorů, který zřejmě nepočítal s tak intenzivním provozem.
Superjet coby první proudový civilní letoun vyvinutý po rozpadu Sovětského svazu, a to ve spolupráci se západními firmami, měl být zákazníkům dodáván podle původních předpokladů od roku 2008, ale stalo se tak až letos. Moskva doufá, že by na světovém trhu mohl konkurovat jiným regionálním letounům, především výrobkům brazilské firmy Embraer a kanadského Bombardieru.
Životy cestujících ohroženy
V samém Rusku má nahradit flotilu stárnoucích "tůček" Tu-134, jejichž urychleného stažení z provozu se dožadoval prezident Dmitrij Medveděv po červnové havárii stroje tohoto typu u Petrozavodska se 47 oběťmi.
Problém však podle tisku tkví v tom, že ponechání starých letounů v provozu ohrožuje životy cestujících, zatímco urychlené vyřazení by ponechalo bez leteckého spojení celé regiony na Sibiři a na Dálném východu.
Z ciziny se dovážejí především starší stroje a ruský průmysl byl s to v posledních letech vyrobit jen osm regionálních a 19 dálkových letounů.
Aeroflot doufá, že do konce roku dostane ještě devět Superjetů z objednaných 30 strojů s opcí na deset dalších.
To americká společnost Delta si podle tisku žádá hned stovku strojů pro své dceřiné firmy, provozující vnitrostátní přepravu v USA, definitivně by se však měla rozhodnout až příští rok.