Ovšem v čínském městě Charbin příchod drsné zimy znamená vrchol turistické sezony. Návštěvníky sem táhnou nádherné ledové sochy, jejichž festival se tu každoročně koná, napsal zpravodajský server BBC News.

Charbin, který je střediskem provincie Chej-lung-ťiang, patří k nejchladnějším místům v Číně a pěstuje si pověst "ledového města". K tomu rok co rok přispívá jeden z nejnádhernějších ledových a sněhových festivalů, jaké jsou na světě k vidění.

Stovky soch a sousoší

Stovky obrovských, jemně vyřezávaných a důmyslně nasvícených ledových a sněhových soch lemují oba břehy zamrzlé řeky Sung-chua, která Charbinem protéká. Letošní ročník uspokojí každého, kdo by chtěl vědět, jak by vypadala z ledu vyřezaná čínská Velká zeď, pařížský chrám Notre Dame či egyptská Sfinga, stejně jako ledové verze pagod, mrakodrapů, draků a mořských příšer.

Sochy navrhli místní studenti inženýrství a vyřezalo je zhruba 15.000 dělníků. Už nyní jsou hotové, i když festival oficiálně začne až 5. ledna a potrvá, dokud sochy nezačnou tát. V noci je nasvěcují barevné lasery a reflektory, a ta podívaná by brala dech, kdyby tedy člověku nemrznul přímo u úst, napsal BBC News.

Dlouholetá tradice

Tradice ledových festivalů v Charbinu se datuje od roku 1963 a nyní patří mezi čtyři největší ledové a sněhové přehlídky na světě. Ročně ho navštíví téměř milion lidí, mezi nimiž podstatnou část tvoří čínští turisté z teplejších částí země, pro něž je sníh a led nevídaným jevem.

Festival také pomohl propagovat pověst provincie Chej-lung-ťiang coby střediska zimních sportů a Charbin se podle dostupných informací hodlá ucházet o pořádání zimních olympijských her v roce 2022.

Sníh a led ale nejsou jedinou přitažlivou stránkou Charbinu. Stejně jako třeba Šanghaj má toto město za sebou historii mísení zahraničních vlivů. Až do konce 19. století přitom nebylo ničím víc než rybářským přístavem, ale výstavba železnice z ruského Vladivostoku v roce 1896 změnila Charbin v jedno z nejkosmopolitnějších měst Číny.

Historie města

Jako první sem dorazili ruští obchodníci a Židi prchající před pogromy. Pak - po vypuknutí ruské revoluce - se Charbin stal útočištěm pro ty, kdo utíkali před bolševiky. Do poloviny 20. let minulého století už Charbin nazývalo svým domovem více než 100.000 Rusů.

Mnohem méně vítaná tu byla japonská armáda, která na jižním předměstí Charbinu v 30. letech otevřela nechvalně proslulý koncentrační tábor, z něhož je nyní muzeum, které mrazí víc než počasí. Ruské dědictví v Charbinu zastupují nyní opuštěné ortodoxní kostely a bývalá synagoga se změnila v muzeum mapující židovskou minulost Charbinu.