Akce s recesistickým nádechem je koncipována v duchu Jacka Londona a přechodu zlatokopů přes průsmyk ke zlatým ložiskům. "Přihlášeno máme letos osm družstev s 35 soutěžícími. Start bude na náměstí před radnicí, kde rozmrazí zmražený písek," řekl organizátor akce Josef Večeřa.

Novodobé zlatokopy pak čekají různé úkoly. Připravit se podle pořadatelů musejí na to, že si tentokrát tekutý kyslík, který dříve dostávali na startu, budou muset ulovit po cestě sami. "Po cestě budou překonávat horský hřbet, chybět nebude klasické vaření fazolí, překonávat budou i překážky pomocí římského žebříku. Bude tam i střelecká vložka, kus orientačního běhu a nakonec klasické rýžování v potoce. Letošní ročník jsme věnovali také 150. výročí zavedení telegrafu ve Zlatých Horách, takže tam budou letos mít i telegrafickou vložku," uvedl Večeřa.

Soutěž "O pánev"

Pořadatelé volili takové disciplíny, které se co nejvíce přibližují běžnému životu zlatokopa v terénu. "Zlatokop se musí orientovat v terénu, překonávat překážky, uvařit si oběd a najít zlato. To vše musí ovládat. Pojato je to přitom také recesisticky. Už mám nahlášeno trojčlenné družstvo, jehož čtvrtým členem jsou kamna," dodal organizátor.

Zlaté Hory v severním cípu Olomouckého kraje jsou místem, kde se novodobí zlatokopové scházejí každý rok. Zlatá horečka zde tradičně propuká také v srpnu, kdy město pořádá soutěž O pánev starosty města. V areálu hornického skanzenu v Údolí ztracených štol se před dvěma lety také utkali zlatokopečtí profesionálové z celého světa na mistrovství světa v rýžování zlata.

Dobývání zlata má na Zlatohorsku staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let.