Mladí američtí blogeři jsou zváni, aby si vyzkoušeli komnaty ve stylu markýzy Pompadour, pro 500 hostů je připraven koktejl pod kupolí navrženou francouzským architektem Gustavem Eiffelem a pro nejširší veřejnost je určena výstava ke stému výročí pětihvězdičkového hotelu dominujícího promenádě des Anglais.

Jeanne Augierová, která vládne hotelu již 55 let, prohlašuje: "Neusiluji o co největší návštěvnost." Tato devětaosmdesátiletá žena žije v šestém patře pod růžovou kopulí ve společnosti svých dvou psíků Lili a Lilou. Nedávno vyvolala údiv obyvatel Nice, když na průčelí budovy umístila prapor své rodné Bretaně.

"Sto let paláce Negresco je výsledkem celého jednoho života a život se hodně změnil," říká a kriticky pohlíží na paži jednoho z hostů pokrytou tetováním.

zdroj: tisková zpráva

Palác stvořil mladý a ambiciózní rumunský imigrant Henry Negresco, syn hostinského. Otevřen byl v lednu 1913 a přilákal aristokracii z celé staré Evropy a zbohatlíky z Nového světa, jako byli Vanderbiltovi či Singerovi. Brzy však vypukla první světová válka, hotel se změnil ve vojenskou nemocnici a jeho zakladatel byl zruinován.

V roce 1957 ho za babku koupil od jakýchsi Belgičanů Jeannin otec, bretaňský řezník. Paláce z dob Belle Epoque se tehdy rozpadaly a mnohé byly rozděleny na jednotlivé byty. 
"Negresco je poslední palác, který ve Francii vlastní jedna soukromá osoba," konstatuje jeho generální ředitel Pierre Bord.

Podle tradující se pověsti zapomněl Richard Burton v baru šperk určený pro Liz Taylorovou. Staré fotografie ukazují Marlene Dietrichovou, Jeana Maraise, Grace Kellyovou, Salvadora Dalího či Marka Chagalla, často pózující s majitelkou.

Když se mi něco líbí, koupím to

"Tady to není hotel, je to dům, kde bydlíte u Jeanne Augierové," soudí Antoine Gauvin, který má v podniku na starosti styk s veřejností. Pracuje tu jeden rok. Tento milovník umění vyvolal malou revoluci, když pověřil propagací hotelu jednu pařížskou agenturu. 
Jeanne Augierová mu nechala volnou ruku. Od té doby, co jí zlobí kolena a musí používat kolečkové křeslo, se na chodbách svého království pohybuje mnohem méně, ale zůstává puntičkářkou.

Nadále probírá katalogy dražebních síní. "Když se mi něco líbí, koupím to," prohlašuje. Její hotel odráží její eklektický vkus zabírající pět století, jenž vytváří unikátní, někdy kýčovité prostředí.

Jako velká obdivovatelka Versailles pověsila v jednom salonu portrét Ludvíka XIV. od Hyacintha Rigauda (dva další jsou v muzeu v Louvru v Paříži a na zámku Versailles).

Koberce z dílny syna francouzsko-maďarského výtvarníka Victora Vasarelyho zdobí patra pod starobylými stolky po boku rudých a zlatých tapiserií zdobených empírovými včelkami. Jedno patro je zasvěceno výhradně 18. století, vévodí mu Boucherův obraz a překvapivá sbírka děl představujících galského kohouta.

Poněkud níže se zase dostávají ke slovu 70. léta minulého století s umělohmotnými křesly miskového tvaru a s obrovským obrazem Raymonda Morettiho věnovaným jazzovému umělci Louisi Armstrongovi, který do hotelu jezdíval.

Identitu paláce vytvořilo na 6000 uměleckých děl, nábytku a nejrůznějších předmětů. Až Jeanne Augierová zemře, bude majetek spravovat dotační fond. Zisk půjde na rozvoj hotelu, na ochranu zvířat, na postižené a na podporu francouzského umění.