Podle něj lidé sbírají zejména hřiby jako kováře, kříště, kozáky nebo křemenáče. Zároveň je však i sezona jedovatých muchomůrek, závojenek, pavučinců a vláknic.

Mykologové letos zaznamenali už i několik otrav muchomůrkou zelenou, u které je možná záměna s jedlým žampionem polním. Kvůli otravě touto houbou skončil minulý týden v mělnické nemocnici i starší manželský pár, přičemž jedenadevadesátiletý muž zemřel.

Landa rovněž upozornil na riziko, které lidem hrozí po nedostatečném tepelném zpracování některých hřibovitých hub. Konkrétně hřiby kováře a koloděje jsou v syrovém stavu mírně jedovaté, proto je nutné je aspoň 15 až 20 minut vařit, zdůraznil mykolog a doplnil, že "dost hub je jedlých, ale tím se myslí v tepelně zpracovaném stavu". Určitou dobu vaření proto potřebují i václavky, které ale zatím příliš nerostou.

Vůbec nejnebezpečnější hřibovitou houbou je satan, dodal mykolog.