"Kanadská kuchyně se odlišuje regionálně podle toho, jaké skupiny obyvatel dané území osídlily. Britové, Francouzi, Němci a jejich kulinářské umění ovlivnili zejména atlantské provincie, Ukrajinci a Poláci západ země, v Québeku a Novém Brunšviku převažuje francouzský vliv a tradiční, inuitská jídla se připravují na dalekém severu," řekla mluvčí velvyslanectví Petra Šedinová. V tamní gastronomii ale existuje i mnoho prvků, které Kanaďané sdílí s obyvateli Spojených států, takže nikoho asi nepřekvapí například obliba burského másla či cereálií k snídani, upozornila mluvčí.

Pro Kanadu skutečně typické jsou zejména některé ingredience jako je divoká rýže, zvláštní druhy sýrů, pivo a ledové víno, brusinky a borůvky. Důležitou součástí kanadského jídelníčku jsou samozřejmě i ryby a mořské produkty, mezi nimiž zvláštní místo zaujímají kanadský humr, mušle svatého Jakuba nebo ryba siven severní připomínající pstruha. Zapomínat se samozřejmě nesmí ani na divokou zvěř, z níž na talíři Kanaďanů nejčastěji končí sobi, losi nebo bizoni.

Specifické jsou také gastronomické tradice, které se v zemi javorového listu pojí s největšími svátky. Vánoce se tak neobejdou bez krocana s různými druhy nádivek a brusinkovou omáčkou, přičemž podobné menu se na kanadských stolech objevuje i na Den díkůvzdání. Velikonoce zase obvykle patří pečenému krocanovi nebo šunce a velmi populární zábavou krátkého kanadského léta je pro změnu grilování.

I když od sebe Českou republiku a Kanadu oddělují tisíce kilometrů, kuchyně obou zemí leccos spojuje. "Obyvatelé České republiky a Kanady mají určitě společnou zálibu v požívání masa a piva. Co ale Kanaďany v tuzemsku obvykle překvapuje, je velikost českých porcí jídla a mnoho různých druhů omáček," přidala osobní postřeh Šedinová.

Ochutnat kanadské speciality mohou zájemci od 11. do 24. října v pražské restauraci Bellevue. Šéfkuchař Petr Bureš zde pro ně mimo jiné připraví restované carpaccio z mladého bizona s rukolovým salátem, hovězí tournedos se zázvorovou omáčkou a kukuřičnou kaší nebo restované mušle svatého Jakuba s rizotem z divoké rýže. Některé z typických receptur jsou zařazeny i ve stručné kuchařce, kterou velvyslanectví vydalo.