Skvrna živená z ropného vrtu 80 kilometrů od amerického pobřeží a 1,5 kilometrů pod hladinou moře se vkrádá do louisianských zranitelných pobřežních mokřin, protože špatné počasí a rozbouřená voda maří snahy postup ropy zastavit, napsal list The New York Times.

Ohrožené močály, které jako nárazník chrání New Orleans a zbytek státu Louisiana před nejhoršími vlnami, jež mohou zvednout časté bouře, teď čelí záplavě ropy temně oranžové jako rez.

Podle nejnovějších odhadů Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) vrt pod ropnou plošinou Deepwater Horizon, která vybuchla 20. dubna, chrlí denně do Mexického zálivu až 800.000 litrů ropy. Panují obavy, že výron může brzy stoupnout na několikanásobek tohoto množství.

Mokřiny v deltě řeky Mississippi se v posledních desetiletích zmenšovaly zhruba o jedno fotbalové hřiště každou hodinu; hráze na řece je zbavily možnosti doplnění naplaveninami, předělily je kanály vykopané ropnými společnostmi a otrávily je vody vytékající z farem výš podél řeky. Velké, zběsilé rány jim zasadily i hurikány Katrina a Rita.

Otázka, která nad touto oblastí visí, zní: Kolik toho ještě tyhle mokřiny unesou a přináší snad jejich ohrožení zkázu pro čím dál tím bezbrannější jižní Louisianu?

Mnoho proměnných bude rozhodovat o tom, jak moc ničivá nakonec tahle skvrna bude pro místní ekosystém. Mezi nimi například to, jestli to potrvá dny nebo měsíce, než se povede zastavit unikající ropný vrt, a jestli bude vítr dál hnát skvrnu k pobřeží.

Ale to, co děsí všechny od milovníků ptáků až po státní oficiální činitele pověřené obnovou přírodní ochrany tohoto pobřeží, je možnost, že masivní vlna ropy zvítězí a zabije zeleň, která jako nitky tkaninu drží pohromadě ekosystém.

Zdravé mokřiny by měly mít jistou přirozenou schopnost vyrovnat se s ropnou skvrnou, míní Denise Reedová z ústavu životního prostředí Louisianské státní univerzity v New Orleansu. "Problém je, že naše močály už jsou přetížené, už teď doslova visí na vlásku," říká. Proto je podle ní možné, že "odolnost mokřin vůči ropě byla poškozena". A pokud tomu tak je, pak by nynější ropná skvrna mohla být "posledním stéblem, co zlomilo velbloudovi hřbet", dodává Reedová.

Od roku 1932 ztratila Louisiana plochu více než 6400 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha amerického státu Delaware (a v porovnání s ČR jako by zmizel dohromady Karlovarský a Liberecký kraj - pozn. ČTK). Ročně podle odhadů přichází o plochu 62 kilometrů čtverečních. Ne všechna škoda je ale způsobována člověkem a jeho činností. Hurikány, které oblast zasáhly v roce 2005, změnily zhruba 562 čtverečních kilometrů mokřin na vodu.