"Odvahu, želvičko, ještě deset centimetrů a jsi tam," volá dvanáctiletý britský turista Elliot. Účastní se večerního vypouštění mořských želviček do vod Středozemního moře spolu se sdružením na ochranu želv v Alagadi Society for Protection of Turtles (Spot) na pláží v severní části Kypru. 

Jakmile jsou pěticentimetrové želvičky položeny do písku, usilovně se ohánějí ploutvičkami, aby se dostaly do moře. Ochránci je sesbírali odpoledne v jejich hnízdě pod půlmetrem písku. 

Líhnutí karet obrovských

"Pouze jedna želvička z tisíce se dožije dospělého věku, proto se snažíme co možná nejvíce zvýšit jejich naděje na přežití," zdůrazňuje bioložka Sara Touleová z univerzity ve skotském Aberdeenu, která spolupracuje se Spot. 

Ne všechny želvy mají stejnou vitalitu: některé se do vod Středozemního moře vrhají s nadšením, jiné zůstávají nehybné a čekají, až je odnesou vlny. "Ony se nakonec probudí," říká jeden z turistů, možná příliš velký optimista. 

V noci malé želvičky zjistí, kde je moře, díky odrazům Měsíce, dnes díky svítilně jednoho z dobrovolníků, který proto vstoupil do vody. 

Rodina Elliota Evlyna-Buftona se rozhodla cestovat na dovolenou na Kypr, aby tu mohla pozorovat líhnutí karet obrovských a želv caretta caretta, dvou druhů, které hnízdí ve Středomoří. 

Na Kypru je více než 30 procent hnízd karet obrovských a téměř 20 procent hnízd želv caretta caretta ve Středomoří. 

Úsilí z 90. let se vyplatilo

Podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN) jsou tyto dva druhy ohroženy zejména intenzivním lovem. V době líhnutí je také třeba položit nad hnízda mříže. "Kdybychom je nechránili, pak by 60 procent vajíček sežraly především lišky," vysvětluje dobrovolnice Spot Chelsea Crossinghamová z Velké Británie. 

"Po roce 2006 prudce vzrostl počet narozených želviček v chráněných oblastech. Z celého Středomoří zažil takovou explozi pouze Kypr," uvádějí Andreas Demetropulos a Myrula Hadjichristophoruová, zástupci vládního projektu na ochranu želv v Kyperské republice. 

Ostrov Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku a na zónu v severní třetině, kterou od roku 1974 okupuje Turecko. 

"Počet želvích hnízd na našich plážích je vysoký, a to ukazuje, že se nám naše úsilí z 90. let vyplatilo," uvádí Hasibe Kuset-Oglu, jenž má na starosti ochranu želv na ministerstvu kultury a životního prostředí v severní části Kypru. 

"Nejtěžší je přesvědčit politiky, aby zakázali turistickou výstavbu. Je to paradoxně naše výhoda, že máme méně peněz než Kyperská republika, a tedy přitahujeme méně investorů. Očekáváme také subvence pro projekt ochrany všech druhů žijících na pobřeží od Evropské unie," dodává. 

Rozvoj ekologické turistiky

Pláže, kde želvy hnízdí, musejí být chráněny dlouhodobě, protože želvy v reprodukčním věku připlouvají klást vejce tam, kde se narodily, zejména díky geomagnetickým silám, které jim dodávají jakýsi GPS, uvádí Demetropulos. 

V obou částech ostrova usilují ekologické organizace o ochranu pláží, kde želvy hnízdí. Snaží se tu zabránit masové turistice, která ohrožuje hnízda nebo odvádí malé želvičky umělým osvětlením daleko od moře. 

"Řecko, Turecko a Kypr jsou destinace masové turistiky, avšak především na jejich plážích želvy kladou vejce," uvádí dobrovolník Spot Robin Snape z Velké Británie. 

V Kyperské republice jsou výše uvedené dva druhy chráněny od roku 1971 a rozvoj turistiky a rybolovu je regulován. V severní části Kypru začala záchrana želv mnohem později a je závislá především na výzkumných projektech univerzit. 

"Bylo by možné rozvíjet ekologickou turistiku, lidé v této části ostrova by tak měli práci. V současnosti se však turisté zajímají více o přímořská letoviska a kasina," uvádí Robin Snape.