Už tři roky provozují na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse vlastní polární stanici. Odborníci z českých univerzit a vědeckých ústavů tam zkoumají vznik a rozšiřování života na území bez ledu. Na šestý světadíl dokonce občas přijede i český nadšenec či dobrodruh. Cestovatelé z české kotliny ale obvykle míří na zcela opačný konec světa k Severnímu pólu - je to z Česka blíž, a tedy i levnější. Čeští vědci si ke stavbě stanice vybrali místo na východním pobřeží Antarktického poloostrova, kde se díky teplejším vzdušným proudům jako v jedné z mála antarktických oblastí výrazněji projevuje oteplování. Podle zakladatele stanice, geografa a klimatologa Pavla Proška to nebyla náhoda. "Zajímá nás, jak se odledněné území vyvíjí, jaké změny způsobil ústup ledovce a jak se v území bez ledu prosazuje život," řekl. Někdy vědci přírodě pomáhají, simulují oteplování a okolo rostlin staví malé skleníky. Stanice byla dokončena v roce 2006 a využívá ji řada českých odborníků - od geologů přes klimatology a meteorology až po biology. Od prosince do března, kdy je na jihu léto, tam žije asi 15 lidí. Antarktida je pro ně klíčem k poznání klimatu celé planety - nad Jižním pólem je ozónová díra, z ledovců se dají vyčíst informace o složení atmosféry i teplotách v minulých staletích. Už nyní je ale jasné, že desítky stanic asi dvaceti zemí světa, které na nejjižnější pevnině fungují, by samy mohly ovlivňovat životní prostředí ve svém okolí. Stanice se proto snaží být co nejvíce ekologické, například odpadky spalují či odvážejí, s energií pomáhají sluneční kolektory a vítr. Češi na ostrově Jamese Rosse z nejrůznějších stránek mapují asi 150 kilometrů čtverečních území a výsledky své práce už s úspěchem publikovali. Před vydáním je geologická mapa sledovaného území, připravuje se geomorfologická mapa, zpracovávána je problematika klimatu, kde je speciální pozornost věnována záření. Sám Prošek byl na jihu Země od roku 1994 už asi desetkrát. Vědecká komunita se nepokládá za "otrlé polárníky", práce v terénu ale pro ně není problém. "Nikdo se speciálně fyzicky nepřipravuje. Všechno jsou to pracovníci mladších věkových kategorií. I když letos tam máme jednoho pana profesora, který má přes sedmdesát," dodal Prošek. Na polární stanici se každoročně střídají i ženy. Letní antarktické teploty nejsou tak extrémní, klesají k minus patnácti stupňům. Poznání a vědecké objevy ale nejsou tím jediným, co lidi do polárních oblastí láká. Cestovatel Oldřich Bubák je jedním z mužů, kterým zdánlivě nekonečné ledovcové pláně učarovaly. Před Antarktidou však dává přednost severní točně. "Když chce člověk prožít velký adrenalin, měl by jít na sever. Není to tak složité, není to daleko, tudíž to není tak drahé. Jižní pól je dál, je to poměrně dražší a celkově je výprava tam více stresující," míní polárník. Podle cestovatele a průvodce v nehostinných částech světa jsou Arktida a Antarktida dvě diametrálně odlišné oblasti. "Na severu je nebezpečí po celou dobu pochodu. Spočívá především v pádu do prasklin a přímo do vody, která při tamních teplotách zabíjí. Na jihu hrozí větší nebezpečí na začátku výstupu, při břehu, na ledopádech a ledovcích. Pak na náhorní planině je to trošku jednodušší, ale zase otravuje silný vítr, vyšší tlak a větší zima," srovnal oblasti Bubák. Navíc je Antarktida dál, a tedy draží. "Každý se musí snažit sám, hledat sponzory a kontakty. Někam vylézt a píchnout tam českou vlajku není vůbec jednoduché," posteskl si Bubák. Ani čeští vědci nad financováním svých projektů nejásají. "Jsme schopni si vysoutěžit peníze na vědu. Ale máme problémy logistického rázu, stanice je daleko. My tam ale musíme dopravit náklad a lidi, pohonné hmoty, náhradní díly," vyjmenoval Prošek. Do Antarktidy se Češi dostávají přes Argentinu, odkud přepravu - lodní nebo leteckou - zajišťuje armáda. "Ta si diktuje ceny," upřesnil vědec. Vůbec prvním Čechem v Antarktidě byl v roce 1929 Václav Vojtěch, rodák ze Skřivan u Nového Bydžova. Přestože vystudoval zeměpis a dějepis a toužil se zúčastnit polární výpravy jako vědec, s americkým admirálem Richardem Evelynem Byrdem odjížděl pouze jako topič. Přesto si splnil sen a 27. ledna 1929 při vykládání zásob konečně stanul na území Antarktidy. Prvním a zatím jediným Čechem, který stanul přímo na Jižním pólu byl v roce 1969 geolog a horolezec Josef Sekyra.