Obě lanovky byly podle Pavla Fojtíka, vedoucího archivu pražského dopravního podniku, v počátcích úzkorozchodné a jako pohon využívaly vodní převahu. Zatímco ta petřínská s dvěma přestávkami vydržela až do dneška, lanovka na Letnou přestala jezdit v roce 1916. Za první republiky byly na tělese lanovky podle Fojtíka vybudovány pohyblivé schody, které byly v 30. letech definitivně demontovány.

První lanovka spotřebovávala příliš vody

Lanovka na Petřín je vlastně třetí lanovkou v tomto místě. První zahájila provoz 25. července 1891 a byla v provozu až do roku 1914. "Říkalo se, že první lanovka skončila kvůli velké spotřebě vody," řekl Fojtík novinářům jednu z nepodložených informací o historii lanovky. Protože vodní převaha spotřebovávala poměrně velké množství vody, na Újezdu prý občas klesal tlak vody.

Druhá, už elektrifikovaná a prodloužená lanovka vozila turisty na Petřín v letech 1932 až 1965. V 60. letech byl provoz ukončen kvůli podmáčení svahu. "Petřínský svah byl vždycky hodně podmáčený, Už v roce 1965 se lanovka rozkývala, o dva roky později pak ujel celý svah," uvedl Fojtík. Přestože byl pak svah zabezpečen, překonává podle něj současná lanovka, která byla zprovozněna v roce 1985, nejkritičtější místo po mostě.

Lanovkou i s opencard

Petřínská lanovka byla v roce 1985 začleněna do systému pražské MHD, dnes na ní mohou lidé využít stejné jízdenky a průkazky jako v metru nebo tramvaji. Lanovka jezdí během dne každých deset minut, večer pak jednou za čtvrt hodiny. Ročně přepraví asi 1,8 milionu cestujících, za celou dobu svého provozu od roku 1891 se lanovkou svezlo asi 56 milionů lidí.

Dvakrát do roka má lanovka odstávku kvůli pravidelné údržbě původní strojovny z roku 1932, která lanovku pohání do dneška.