Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) vyjádřila před časem v tomto směru znepokojení a vyzvala Francii, aby podala vysvětlení.

Vadí větrníky

V současnosti je poblíž kláštera na skále, který dominuje okolní krajině, v provozu jedna soustava se třemi obřími větrníky. V plánu je ale šest dalších větrných parků s celkem 28 větrníky.

"Vznikl by tak určitý druh pásu z větrníků mávajících křídly na prvním hřebenu pahorků, zatímco za tím je okolní krajina ještě vesměs čistě původní," prohlásila Marie-Françoise Mathiotová-Mathonová, předsedkyně sdružení Životní prostředí a krajina.

Loni v létě vyjádřilo středisko světového dědictví UNESCO "znepokojení nad možným dopadem obřích větrníků na ráz krajiny".

Červnové zasedání rady UNESCO pro světové kulturní dědictví v Bahrajnu tak bude rozhodovat o tom, zda Mont-Saint-Michel ze seznamu vyškrtnou nebo nikoli. Klášter byl na seznam zařazen v roce 1979.

Potká klášter osud Drážďan

Vyškrtnutí ze seznamu je v dějinách organizace využíváno pouze minimálně, zejména ale v posledních letech. V roce 2009 bylo ze seznamu vyškrtnuto labské nábřeží Drážďan, protože se městská správa rozhodla postavit na jeho okraji most, aby ulehčila centru města.

Od června 2006 jsou zde v plném proudu práce s cílem zachovat ostrovní charakter Mont-Saint-Michel. Jedním z jejich ústředních bodů je odstranění asi 900 metrů dlouhé hráze se silnicí, která spojuje ostrov s pevninou již od roku 1879, a její nahrazení mostem, po němž bude jezdit kyvadlová doprava.

Hráz totiž znemožňuje volný pohyb mořských proudů a přispívá tak k zanášení zátoky u Mont-Saint-Michel pískem. Odborníci spočítali, že kvůli usazování písku a zarůstání zátoky vegetací by Mont-Saint-Michel za 40 let už nemusel být ostrovem. Náklady mají dosáhnout nejméně 140 milionů eur (3,6 miliardy korun).