Za vznikem této disproporce podle Jaromíra Beránka z analytické společnosti Mag Consulting stojí rozdílná vlastnická struktura turistické infrastruktury ve zmíněných zemích. Zatímco v Egyptě a Tunisku ubytovací zařízení vlastní především místní generalita, v Řecku jsou hotely v majetku evropských bankovních domů a velkých cestovních kanceláří. Ty podle Beránka mají více prostředků proto, aby do země i přes nepříznivé zprávy lákaly zahraniční turisty.

"V případě Řecka si navíc turisté nepokoje zpravidla nespojují s ozbrojenými střety, maximálně se obávají zdržení na letištích, nebo uzavření některých památek," uvedl Beránek. Cestovní ruch podle něj byl vloni jediným odvětvím místní ekonomiky, které skončilo v kladných číslech a dosáhlo zhruba dvouprocentního růstu.

Výrazné ztráty na tržbách z turistiky zaznamenaly loni naopak obě severoafrické země. Příjem Egypta z cestovního ruchu se v roce 2011 snížil o třetinu, příjem Tuniska z turistiky klesl loni o 38,5 procenta, uvedl s odvoláním na data místních statistických úřadů Beránek.

I v letošním roce by si podle Beránka Řecko mohlo udržet podobný růst počtu příjezdů, i když za cenu podstatného snížení cen a marží tamních hotelů. Podmínkou pro to je ale udržení země v eurozóně. Pokud by se ale země ve společenství neudržela, dosáhl by pokles příjezdů turistů i dvouciferných hodnot, uvedl.