Třeba Irák je na ITB zastoupen už druhým rokem. Ve srovnání s Jemenem tam násilí, atentáty ani přepady neexistují. Není třeba starat se o nic jiného než o plněné datle, rukodělné výrobky či krásy Babylónu. "Cestovní ruch se v Iráku rychle rozvíjí, máme k tomu vše, co je třeba," říká irácký ministr cestovního ruchu Mahmúd Zubajdí.

Podle něj do země denně přijíždí na 6000 návštěvníků. Jde hlavně o účastníky náboženských poutí ze zemí Blízkého východu. "Teď hodláme rozvíjet i cesty za kulturním poznáním," upozorňuje Zubajdí. Trvá na tom, že bezpečnost návštěvníků je zajištěna.

Francie je ale jiného názoru, jelikož její ministerstvo zahraničí zakazuje pořádat zájezdy do celé země z výjimkou Kurdistánu na severu. Podle Paříže jinde lidem hrozí útoky a únosy.

Dobře organizované zájezdy jsou jistou zárukou bezpečí

Světová organizace cestovního ruchu UNWTO vede statistiku, podle níž v roce 2010 Irák navštívilo 1,5 milionu turistů. Dnes je jich dvojnásobek, ale stále jde hlavně o poutníky, říká Muhammad Karím z cestovní kanceláře Al-Manar. Nelíbí se mu, jak o Iráku informují sdělovací prostředky. "Rizika je třeba brát vážně... Některým místům je nutné se vyhnout, ale v podstatě lidem doporučujeme, aby jeli kamkoli, pakliže jsou zájezdy dobře zorganizovány," řekl generální tajemník UNWTO Tálib Rifáí. "Pro žádnou zemi neplatí celkové riziko, vždy jde o určitá místa," dodal.

V případě Íránu se německá cestovní kancelář Studiosus vyhýbá pohraničí s Afghánistánem a některým kmenovým oblastem. Jinak je podle jejího zaměstnance Manfreda Schreibera Írán bez jakéhokoli logistického a bezpečnostního rizika. Odmítá Írán srovnávat s Irákem nebo Afghánistánem, které jsou podle něj skutečně nebezpečnými zeměmi. Francie však cesty do Íránu až na nezbytně nutné případy nedoporučuje.

Studiosus rozšířila svou nabídku o tři nové okruhy, avšak zajistit cesty do Iráku je prý vzhledem k infrastruktuře obtížné. Jak pro Írán, tak pro Severní Koreu podle Schreibera platí, že lidé jsou zvědaví na země, o nichž neustále slyší v médiích.

Po KLDR jedině s průvodci a beze slova

Německá cestovní kancelář BCT Touristik reagovala na přání některých turistů, kteří při cestě do Jižní Koreje projevili zájem zavítat i k jejímu severnímu sousedovi. Kancelář proto zkouší tomuto přání vyhovět tím, že návštěvníky veze z Jižní Koreje do Číny, odkud jedině se dá do KLDR dostat. "Nebudete ale mít možnost s někým tam hovořit, protože jste neustále v přítomnosti dvou průvodců, nemá cenu o tom vyjednávat, ani se snažit hovořit o politice," popisuje situaci ředitel BCT Ulrich Bexte. Když se prý člověk s tímto stavem smíří, má jakousi "malou šanci" se světem v KLDR komunikovat.

Rifáí říká, že turistika kvete v zemích, kde panuje mír a stabilita, ale existují i výjimky. Turisté, kteří přijíždějí na západní břeh Jordánu podle něj svou přítomností přispívají k tamnímu mírovému procesu, který je stále v chodu.

Sýrie z mapy turistických destinací zmizela stejně jako Afghánistán. Mezi pozvanými hosty na ITB byl fotograf a režisér George Kurian, který má zkušenosti z Afghánistánu. Kdyby se v Kábulu objevil nějaký zahraniční turista, vyvolalo by to podle Kuriana jen jedinou reakci, a to tuto: "Kdo je ten šílenec?"