Návštěvníkům zazpívají, zahrají a zatančí folklorní soubory z jižních Čech, Dolních a Horních Rakous i Bavorska. Po vyprávění šumavských pohádek se zájemci vydají plavit dříví, řekl plavební ředitel Hynek Hladík.

"Ve dvě hodiny pod lesovnou na Jeleních Vrších přečtu letošní první plavební rozkaz a jistě přijde dost plavců, kteří nahází polena na hladinu vody proudící plavebním kanálem. Plovoucí polena budou sledovat plavci s plavebními háky, kteří je před potokem Hučice jeden a půl kilometru od Jeleních Vrchů vytáhnou," popsal Hladík turistickou atrakci.

Každoročně 11 víkendových akcí za sezonu navštíví až 10.000 lidí především z Čech, Rakouska a Bavorska. Program tohoto šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu najdou zájemci na www.schw-kan.com. V rámci festivalu se lidé mohou seznámit také s prací uhlířů, dřevařů anebo přijít na česko-německou mši k Rosenauerově kapličce. Naposledy splaví plavci dříví v sobotu v Ježové 18. září.
Pořadatelem festivalu je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, který počátkem června pojede na Mezinárodní setkání plavců a vorařů do italského Sacco di Rovereto.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven k dopravě palivového dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Grosse Muehl v Horních Rakousích a po ní až k Dunaji. Tam dělníci dříví vytáhli a přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.

V zlatých časech splavování, které trvaly zhruba sto let, projelo kanálem skoro osm milionů metrů palivového dříví. Toto množství by zaplnilo centrální českobudějovické náměstí do výšky sedmi Černých věží, tedy zhruba 500 metrů. Plavba směrem do Vídně skončila v roce 1892, přes rozvodí plulo dříví naposledy v roce 1916.
Doprava po kanálu k Vltavě a dřevoskladu v Želnavě, později v Nové Peci, trvala až do roku 1961. Od 70. let minulého století je Schwarzenberský plavební kanál zapsán v seznamu nemovitých technických památek.