Osmileté putování Zmizelých Sudet
26. 7. 2010 – 6:09 | Cestování | red | Diskuze:

Už osm let kočuje po českých i moravských městech výstava Zmizelé Sudety a zájem o ní rozhodně neopadá. Organizátoři prý mají kalendář na rok zaplněný a výstavní expozici možná už potřetí přepracují, řekl jeden z duchovních otců projektu Petr Mikšíček, který navíc chystá podobný projekt zaměřený výhradně na Krušné hory. Je to i proto, že zájem o odkaz minulosti prý v příhraničí stále roste, řekl.
Projekt Zmizelé Sudety je založen na srovnání dobových a současných snímků obcí, které během překotných poválečných událostí přišly o své obyvatele a nezřídka zanikly. Zároveň klade návštěvníkovi otázku, co vlastně pojem Sudety znamená a zároveň se na ni snaží alespoň zčásti odpovědět. Svou cestu po českých městech začala v roce 2002 a od té doby se hlásí stále noví zájemci.
"Ten zájem nás pořád překvapuje, mysleli jsme, že to bude krátkodobý projekt - a ono ne. Naopak bych řekl, že za těch osm let se nálada lidí dost změnila, s nenávistnými reakcemi se setkáváme už jen málokdy. Prakticky se nám to snad stalo v poslední době jen v jižních Čechách a na jihu Moravy, což je poměrně paradoxní," řekl Mikšíček.
Expozice se v roce 2007 výrazně rozšířila, dostala nové desky a tento proces se možná ještě několikrát zopakuje. Původní expozice skončila nastálo v soukromém mosteckém muzeu. "Když jsme v nějakém městě v Sudetech, její představitelé mají většinou sami zájem se do projektu také zařadit, ale prostor je velmi omezený," uvedl Mikšíček po dnešní vernisáži v Krásné Lípě na Děčínsku, na níž dorazilo kolem 80 lidí.
Právě v Krásné Lípě pojali výstavu ve velkém stylu; během večera nabídli návštěvníkům i autorské čtení děčínského básníka Radka Fridricha, prokládané sólovým koncertem Petra Linharta ze skupiny Majerovy brzdové tabulky. Oba ve své tvorbě čerpají hlavně z osudů autentických obyvatel kraje a zatímco Fridrichova část je temná a zneklidňující historie, Linhart se obrací spíš do současnosti a s laskavým nadhledem.
Kvůli počasí se jejich program navíc přesunul z otevřeného prostranství do velkého kostela, což dodalo celému večeru unikátní podtext i zhruba stovku diváků. Účinkování Linharta s elektrickou kytarou muselo před tím schválit litoměřické biskupství.