V Polsku se chovem a vypouštěním tuleňů do volné přírody i osvětou mezi turisty, jichž kmoři ročně přijíždějí miliony, zabývá stanice Institutu oceánografie Gdaňské univerzity na Helské kose.

Místo klidu ruch

"Je třeba turistům pořád opakovat, že pláže patří nejen jim, ale i tuleňům," řekla Natalia Malkowská, ošetřovatelka šesti těchto mořských savců na helské stanici, která je oblíbeným cílem výletníků. Když lidé na pevnině vidí tuleně, místo toho, aby jim dopřáli klid, se s nimi fotografují nebo se je snaží "zachránit", protože si myslí, že se z moře dostali nedopatřením, dodala Malkowská.

Na těch místech polského pobřeží, která rádi navštěvují rekreanti, už proto několik let stojí cedule informující o tom, jak se chovat v situaci, kdy si pláž k odpočinku vybrali také tuleni. Na každé z nich je kontakt na hlídky dobrovolníků z Fondu na ochranu přírody (WWF), kteří tuleně v případě, že je nemocný nebo zraněný, odvezou do stanice na Helu.

Všechny pláže přístupné turistům

Šance uvidět tuleně ve volné přírodě v Polsku jsou malé. Hlavně pro rozmnožování a péči o mladé potřebují klid. Samice tuleňů kuželozubých mláďata tři týdny po narození kojí mlékem s obsahem 40 až 50 procent tuku. Mladí tuleni pak do doby, než jsou schopni jít do vody, ještě několik týdnů přebývají na pevnině.

"Potřebné bezpečí jim zajistit nedokážeme, protože prakticky všechny pláže jsou přístupné turistům," řekla Malkowská. Při troše štěstí lze tuleně pozorovat například v oblasti ústí Visly.

Kromě turistů jsou pro tuleně v Baltském moři ohrožením také rybářské sítě, do kterých se zaplétají. Hynou v nich hlavně mladí jedinci. Ve stanici na Helu nyní zkoumají, zda také tuleni dokážou reagovat na akustická zařízení, jež mají chránit před smrtí v síti sviňuchy, mořské savce podobné delfínům.

Čtyři mláďata

Přežití tuleňů ohrožují i chemikálie jako DDT, které se následkem činnosti člověka dostávají do moře. Samice jsou kvůli tomu neplodné, potrácejí plod nebo rodí mrtvá mláďata. 
V celém Baltském moři na začátku 20. století žilo okolo 100.000 tuleňů kuželozubých, do 80. let jejich populace klesla na pouhých 4500.

V jižní části Baltu člověk tato zvířata stačil vybít ještě dříve, než jejich populaci ohrozilo znečištění moře. V současnosti jich v Baltském moři žije přibližně 23.000, nejvíce tuleňů kuželozubých se vyskytuje podél některých částí estonského, finského a švédského pobřeží.

Na stanici na Helu, která funguje od roku 1999, letos přišly na svět čtyři mláďata, která jsou už ve volné přírodě. Spolu s nimi byli na svobodu vypuštěni i tři tuleni z varšavské zoologické zahrady.

Všichni dostali vysílačky, díky kterým lze asi půl rokusledovat, jakými částmi Baltu putovali a kde se zrovna nacházejí. Až budou tuleni línat, tato zařízení jim "slezou" zároveň se starou srstí.