Ukládání ke spánku a buzení zde má jedenáctiletou tradici. V rozlehlém výběhu nyní žijí čtyři hnědí medvědi brtníci. Jejich prvními pochoutkami po zimním spaní bylo  několik balení dětských piškotů, na jaře dostávají také například jablka, říká mluvčí zoo Martin Vobruba.

Medvědi přestávají přijímat potravu vždycky kolem Mikuláše a přibližně kolem Štědrého dne již spí. Spánek trvá asi tři měsíce a není souvislý. Medvědi většinou spí dva až tři týdny, pak procitnou, někdy se i postaví, pohybují se v brlohu, případně se napijí vlažné vody a dají si ovesné vločky. Po dvou až třech dnech takové aktivity zase upadají do dvou až tří týdnů dřímání. Na odpočinek se pečlivě připravují už od podzimu. Chovatelé jim přilepšují ve stravě, aby si vytvořili patřičné tukové zásoby, huňáči si také vystýlají pelechy senem, listím a slámou.

I když letošní zima je v porovnání s jinými roky silnější, na délce spánku medvědů se to příliš neprojevilo. Nejaktivnější medvědi se většinou budí na konci února. Vycítí, že přišel jejich čas, a vzbudí se natrvalo. Začnou chodit, funět a dokonce bouchat na železné dveře. Tím vzbudí i ostatní a v podstatě na začátku března medvědi už bývají ve venkovním výběhu.

Nejaktivnější z plzeňské čtveřice jsou sedmiletí večerníčkoví hrdinové Honzík a Eliška. Nejenže byli nejdřív vzhůru, ale na rozdíl od svých starších druhů si pobyt ve venkovním výběhu také zpestřují pohybem a drobnými vzájemnými šarvátkami a hrami. Kromě filmových hrdinů žije v Plzni v rozlehlém přírodním výběhu ještě starousedlík Pišta, kterému je 29 let, a sedmnáctiletý Miky.

I když se medvědi několik měsíců postili, nemohou se hned po svém probuzení hodně najíst. Překrmování či nevhodná strava by jim nyní mohly uškodit. „Musí se nejdřív nastartovat jejich metabolismus," říká ošetřovatel Václav Trejbal. Strava je proto v objemu i pestrosti zatím skromná. Začíná se piškoty a jablíčky. Jak se blíží léto, víc využívají plochu celého výběhu, těší se na koupání a rozežírají se, aby zas na podzim nabrali tukové zásoby na zimní spánek.