V historické části podzemí pod chrámem svaté Maří Magdalény lze obdivovat třeba unikátní kryptu, v novodobé části pod povrchem Vřídelní kolonády zase vřídelní desku o mocnosti 16 metrů, která vznikla z usazenin za několik tisíciletí. Na obě místa zavedou návštěvníky lázní prohlídkové trasy.

Vřídelní žulový kámen

Historická část podzemí je ukryta pod barokním chrámem sv. Maří Magdaleny, vystavěném v letech 1732 až 1736 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. V podzemí jsou k vidění mimo jiné velmi zajímavé ukázky vřídelního kamene i překrásná karlovarská žula, na které leží podstatná část lázeňského centra města, uvedl historik karlovarského muzea Stanislav Burachovič. "Je to jedno z mála míst v podzemí. Karlovy Vary mají jen málo obdobných prostor, protože zakládání domů nemohlo jít do hloubky," uvedl Burachovič.

Jakmile se začalo kopat hlouběji, což by umožňovalo vytvořit systém chodeb jako například v nedalekých Žluticích, ihned se začala valit na povrch voda, poznamenal Burachovič. Proto se musela razit většina podzemních prostor jen do skalnatých svahů, nikoliv do hloubky. Podle Burachoviče je vzhledem k tomu také podzemí pod chrámem unikátní. "Místo s kostelem je kopec z navezeného vřídlovce vykopaného na stavbách a nespotřebovaného při pálení vápna. Říkalo se mu sprudelberg - vřídelní vrch," dodal Burachovič.

Mnohem rozsáhlejší chodby jsou pod Vřídelní kolonádou sousedící s vřídelním vrchem. Vznikly při její stavbě, zejména pak při budování současného objektu v letech 1969 - 1975. Podzemní technické prostory byly dlouho pro veřejnost nepřístupné. Až po roce 1990 se začaly měnit v oficiální prohlídkovou trasu, která se zanedlouho stala jedním z nejnavštěvovanějších míst ve městě. Nyní jí ročně projde kolem 10.000 lidí, podotkl ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milan Trnka.

Lávka uprostřed koryta

Podzemí Vřídelní kolonády má za sebou rozsáhlou rekonstrukci z přelomu let 2007 a 2008, která stála asi 19 milionů korun. Novinkou na obnovené exkurzní trase je například lávka umístěná přímo v korytě řeky Teplá. Turisté si také mohou detailně prohlédnout proces pokameňování ve dvou nových komorách, uvedl Trnka. V komorách se kladou předměty na rošty a vřídelní voda je zkrápí sedm až deset dní. "Na čemkoliv se vytváří vrstvička uhličitanu vápenatého. Jeho typickou barvu mají na svědomí oxidy železa," uvedl.

Trnka má s podzemím kolonády velké plány, jejichž realizace ale záleží na tom, zda se podaří získat zhruba dalších deset milionů korun. Proto bedlivě sleduje různé dotační tituly, z nichž by se dalo další rozšíření prohlídkové trasy zaplatit. Lidé by se tak mohli podívat až přímo k místu pod podlahou haly, odkud tryská do výšky mohutný proud termální vody, proslulé karlovarské Vřídlo. "Dozvěděli by se tady názorně, jak vlastně vřídelní vodu využíváme a jakou cestu pod městem absolvuje," dodal Trnka.