Odborná literatura tuto dobu vzniku města předpokládala, ale jednoznačné indicie kromě románské věže kostela svatého Ducha zatím nebyly k dispozici. Novinářům to dnes řekl vedoucí archeologického oddělení jihlavského Muzea Vysočiny David Zimola.

Nálezy z rybníku

Záchranný archeologický výzkum provádějí pracovníci Muzea Vysočiny na téměř dvacetihektarovém Staroměstském rybníku od března. Terénní část výzkumu potrvá do října. Rybník čeká současně odbahnění a rekonstrukce. S většinou nálezů se během příštího roku na výstavě v telčském muzeu seznámí i veřejnost.

Středověká kamenná cesta překračuje západovýchodním směrem přes Telčský potok, jehož řečiště je na dně vypuštěného rybníka patrné. "Je zřejmě součástí takzvané Telčské cesty vedoucí od Staré Říše na Jindřichův Hradec. Ta se patrně v lokalitě Starého Města křížila s Humpoleckou cestou směřující severojižním směrem na Dačice," řekl Zimola.

O osídlení lokality svědčí velké množství nalezené keramiky užitkového charakteru, zejména takzvaných zásobnic - tlustostěnných nádob, v nichž se skladovalo hlavně obilí.

Mincovní tajemství

V bahně na dně rybníka archeologové odkryli pozemek s píckou a zbytky dřevěného oplocení. Dobře patrná je také kostra mladého koně. "Překvapivě málo jsme zatím objevili militarií, zatím jsme našli jen jednu šipku do kuše," uvedl Zimola.

Cenné jsou hlavně nálezy mincí. Ty nejstarší pocházejí z první třetiny 13. století. Podle Zimoly byly raženy Leopoldem VI. v letech 1194 až 1228. "Další denáry fenikového typu jsou z doby Přemysla Otakara II. Drobné stříbrné mince, takzvané parvy, dal razit Václav II. Nejmladší mince je ze 16. století," řekl Zimola.

Archeologové pracují zatím na ploše o rozloze kolem 800 čtverečních metrů.  "Jednáme se stavbou, aby bylo možné některé věci zachovat na dně rybníka pro budoucí generace," dodal Zimola. Kromě výstav se budou nálezy prezentovat také formou přednášek. Ta první se podle Zimoly uskuteční 7. listopadu pro telčský muzejní spolek.