Slovensko-maďarské vztahy jsou poznamenané léty sporů
20. 12. 2010 – 6:52 | Cestování | red | Diskuze:

Vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem nikdy nebyly zcela bezproblémové. Po nástupu slovenských nacionalistů do vlády před čtyřmi lety se však dostaly na bod mrazu. Letos se v obou zemích změnily vlády, což by mohlo ve vztazích mezi Bratislavou a Budapeští přinést obrat k lepšímu.
BENEŠOVY DEKRETY
V září 2007 schválil slovenský parlament usnesení o nedotknutelnosti takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce v tehdejším Československu omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny. Usnesení vyvolalo odmítavé reakce maďarských politiků.
JAZYKOVÝ ZÁKON
Loni v červnu schválil slovenský parlament zákon, jenž pod hrozbou pokut mimo jiné vyžaduje, aby se ve všech úřadech na Slovensku hovořilo slovensky. Ve své mateřštině mohou příslušníci menšin komunikovat s institucemi jen v místech, kde tvoří nejméně pětinu obyvatel. Maďarsko zákon kritizuje jako diskriminační.
Současný slovenský parlament už schválil změnu zákona, která sice pokuty zachovává, snižuje však jejich výši a omezuje okruh případů, v nichž má být sankce udělena.
NACIONALISTÉ V PARLAMENTU
Vztahy mezi Bratislavou a Maďarskem komplikuje přítomnost nacionalistických stran v parlamentech obou zemí. Na Slovensku se jedná o Slovenskou národní stranu Jána Sloty, která byla v letech 2006 až 2010 součástí vládní koalice, letos však málem ze sněmovny vypadla. Vzestup naopak zaznamenala krajně pravicová Strana za lepší Maďarsko (Jobbik), která v dubnových volbách skončila třetí.
NÁVŠTĚVA PREZIDENTA SÓLYOMA NA SLOVENSKU
Loni v srpnu Slovensko odepřelo vstup na své území maďarskému prezidentovi Lászlóovi Sólyomovi, který chtěl soukromě navštívit Komárno a zúčastnit se odhalení sochy uherského krále Štěpána. Přední slovenští politici záměr označili za provokativní, protože návštěva se měla uskutečnit v den výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na okupaci se podílelo i Maďarsko, které se však za to v minulosti omluvilo.
VÝUKA JAZYKŮ
Letos v březnu měl maďarský prezident Sólyom prohlásit, že žáci z maďarské menšiny by se měli na Slovensku, v Srbsku a Rumunsku učit místní státní jazyk jako cizí řeč. Slovenský premiér Robert Fico to označil za "zákeřný a promyšlený útok proti Slovenské republice.
"Podle zástupce maďarské prezidentské kanceláře však Sólyom pouze řekl, že aby děti dosáhly vysoké úrovně v jazyce dané země, potřebují speciální učebnice v maďarštině.
ZÁKON O OBČANSTVÍ
Pravicová vláda Viktora Orbána prosadila koncem května zákon, jenž má zahraničním Maďarům zjednodušit získání maďarské státní příslušnosti. Vláda Roberta Fica na to zareagovala novelou, podle které mají Slováci nabytím občanství jiného státu přijít až na výjimky o slovenskou státní příslušnost.
Podle dostupných informací přišly o slovenské občanství pouze dva lidé. Současný středopravý kabinet premiérky Ivety Radičové už připravil novelu, která má kontroverzní normu zmírnit.