Oblíbené rčení na Kostarice  říká, že hádka by neměla trvat déle než tři dny. S trochou nadsázky můžeme říct, že možná i ve jménu této moudrosti byla kostarické armáda zrušena už v roce 1949. Od té doby vlády Kostariky neinvestovaly do nákupu munice, ale knih.
Kostarika byla první rozvojovou zemí, která vyhlásila záměr stát se (do roku 2021) "uhlíkově neutrální", především prostřednictvím širokého vysazování nových stromů. Oficiální údaje svědčí o tom, že Kostarika již přestala ztrácet své lesy - více než polovina jejího území je nyní pokryta stromy, zatímco v 80. letech to bylo pouhých 20 procent.
Kostarika má také pověst jednoho z nejšťastnějších a nejzelenějších států světa. Pravidelně - většinou jako jediná rozvojová země - obsazuje přední příčky v mezinárodních průzkumech.   V aktuálním indexu eko1logického výkonu (Environmental Performance Index, EPI), zveřejněném minulý měsíc odborníky z Yaleovy a Columbijské univerzity, kteří k hodnocení užili 25 různých měřítek jako vypouštění škodlivin, kvalita vody, zdraví obyvatel, zemědělská politika, regulace používání pesticidů nebo aktivní ochrana životního prostředí, se Kostarika umístila na třetí pozici ze 163 zemí. Předběhly ji jen Island a Švýcarsko.

Obyvatelé Kostariky se průměrně dožívají 78,5 roku a uvádějí také nejvyšší životní uspokojení na světě - 8,5 stupně na škále od jedné do desíti.  Někteří analytikové výsledky podobných mezinárodních průzkumů zpochybňují, částečně proto, že vycházejí ze subjektivního hodnocení životní úrovně občany daných zemí. Některé nevládní organizace též kritizovaly nedávné "neekologické" rozhodnutí kostarické vlády povolit kanadské firmě otevřít v Kostarice doly na zlato. Ekologie však evidentně kostarickou politikou i osobním životem Kostaričanů prostupuje.

Třebaže Kostarika leží mezi 8. a 11. stupněm severní šířky, teploty zde díky střídajícím se nadmořským výškám nedosahují stejných hodnot, a v nejvyšších polohách dokonce často klesají pod bod mrazu. V roce 1997 Kostarika zavedla uhlíkovou daň, která je částečně využívána k vyplácení 65 dolarů za hektar majitelům pozemků a domorodým komunitám výměnou za to, že nebudou kácet stromy. Přes 90 procent energetických dodávek v Kostarice pochází z obnovitelných zdrojů.  Podnikatelé, zástupci církví, diplomaté i farmáři společně prohlašují, že uplatňují ekologickou politiku, ať už dobrovolně, či pod tlakem zákonů.

Podle analytiků ke šťastnému životu Kostaričanů přispívá kromě soužití s přírodou řada dalších faktorů jako společenské soužití přátel, rodin a sousedů, všudypřítomné sociální a vzdělávací programy i tolerance k různým společenským skupinám a názorům.  Nejlepšími měsíci pro návštěvu země jsou listopad, duben (po Velikonocích) a květen, kdy období dešťů právě začíná nebo končí a krajina je po deštích svěží, zelená a relativně prostá turistů.