Brněnská hvězdárna byla slavnostně otevřena 16. října 1954. Ve skutečnosti byla v provozu řadu měsíců předtím, zcela prokazatelně už na počátku téhož roku. Největší nápor malá Hvězdárna zažila 30. července 1954 během částečného zatmění Slunce. A také v roce 1957, kdy na obloze zářila nápadná kometa Arend-Roland, později kometa Mrkos, došlo k velké opozici Marsu a na sklonku roku se podařilo vypustit i první umělou družici Země – Sputnik 1. Během jednoho večera tenkrát přišlo 1200 diváků, kteří zaplatili vstupné ve výši 1 Kč za dospělého, resp. 50 haléřů za studenta. Jenom pro srovnání, bochník chleba stál tehdy asi pět korun.

S přibývajícími roky zájem o Hvězdárnu rychle narůstal
Naštěstí bylo na začátku osmdesátých let 20. století rozhodnuto ke Hvězdárně přistavět velké planetárium. Formálně celá akce začala v roce 1981 zakoupením přístroje planetária typ Spacemaster od firmy Carl Zeiss Jena, na základní kámen se však poklepalo až v roce 1984 (ten dnes najdete v podobě slunečních hodin před sedmimetrovou kopulí), vlastní stavba odstartovala v roce 1986 a oficiálního otevření se přístavba dočkala teprve 4. října 1991.

Velké planetárium je umístěno v kopuli o průměru sedmnáct a půl metru, na kterou se promítá kolem devíti tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles slunečních soustavy. Přístroj dokáže zobrazit hvězdnou oblohu v libovolný okamžik z kteréhokoli místa na Zemi, navíc je doplněn důmyslnou soustavou speciálních projektorů (např. Jupiterovy měsíce, meteorický roj, kometa), diaprojektory, dataprojektory, špičkovou zvukovou i světelnou aparaturou. Astronomové brněnské hvězdárny se také výraznou měrou podílejí na výchově a vzdělávání amatérů a studentů astronomie v celé České republice.

Rekordní zájem návštěvníků
Brněnská Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka měla v uplynulém roce rekordní návštěvnost. Pod umělou oblohu na Kraví hoře zavítalo více než 97.000 návštěvníků, asi o 5000 více než v předchozím roce. Letos čeká hvězdárnu zahájení náročné přestavby. Na projekt za 85 milionů korun přispěla 64 miliony Evropská unie. Oficiálního zahájení rekonstrukce a položení základního kamene se v říjnu zúčastnila skupina kosmonautů z různých zemí. Na kameni je vytesán latinský nápis Quaere et invenies, tedy Hledej a najdeš, který vyjadřuje poslání hvězdářů i dalších vědců. 

Nejbližší dny   
Leden 2010 bude v planetáriu zasvěcen planetě Mars. Počátkem února zažijí nejmenší hvězdáři premiéru představení Návštěva z vesmíru. Starší diváky čeká program Hvězdy pod mikroskopem. Na březen hvězdárna připravuje pomyslnou cestu sluneční soustavou.