V Ústí chtějí obnovit 125 let starou tradici recesistické říše
18. 9. 2010 – 6:40 | Cestování | red | Diskuze:

Více než sto let starou tradici recesistické říše Schlaraffia chtějí obnovit v Teplicích a Ústí nad Labem. Historik ústeckého muzea Martin Krsek na dnešní přednášce uvedl, že v roce 1859 vznikl v Praze spolek Schlaraffia. Sdružoval tehdejší německy mluvící intelektuály především ze středních vrstev. Spojovala je láska k umění, humoru a fakt, že rozhodně nebyli abstinenti.
Ve znaku má proto spolek hlavu šaška a sklenici vína. Myšlenka říše rytířů humoru a umění se šířila do celé Evropy, v roce 1865 vznikl spolek v Berlíně, 1872 v Lipsku a o rok později ve Štýrském Hradci. V roce 1931 měla Schlaraffia 354 poboček sdružujících více než 13.000 členů v Evropě i USA.
V Ústeckém kraji měla Schlaraffia své pobočky téměř ve všech bývalých okresních městech. Ústecká říše Ostia vznikla 7. prosince 1885 jako 81. pobočka. Její kmotrou byla starší pobočka zvaná Teplizie. Mezi 19 zakládajícími členy byli ústečtí lékaři, bankéři, učitelé, továrníci nebo obchodníci. Do současnosti se žádná česká Schlaraffia nedochovala, v roce 1938 ji zakázali Němci, stejně jako ostatní spolky.
V umění požitek
Tehdejším schlaffariánům byl humor nade vše, proto také k jejich stejnokroji patřila jako "rytířská přibla" šaškovská čepice. Heslem bylo "V umění požitek". Na schůzích v hradech, tedy vybraných hospodách, členové přednášeli vlastní literární díla a hráli vlastní kusy hudební. Božstvem schlaraffiánů je výr, kterého zvou Uhu.
Název Schlaraffia odvozují její zakladatelé od jména středověkého německého literárního díla Schlaraffensland, které v sobě spojuje německé názvy pro polaveče, cvoka a opici.
Středověkem se schlaraffiáni neinspirovali jen při výběru názvu. Jejich "hrady" byly vyzdobené meči, štíty a kopími, udělovali si rytířské hodnosti, oceňovali se rytířskými řády a jednotliví členové měli svá rytířská jména.
Povýšení na rytíře
Například ústacký podnikatel a uhlobaron Ignác Petschek, který byl jedním ze zakládajících členů ústecké Ostie, dostal přízvisko "Carbo der Abwesende", tedy Uhlíř Nepřítomný. Jména dostávali členové podle civilních zaměstnání, vlastností nebo koníčků.
Po vstupu do rytířského řádu byl člen zbrojnošem. Za úspěchy v řečnických soubojích nebo za svá umělecká díla mohl být povýšen na junkera nebo i na rytíře. Spolek vytvořil vlastní jazyk, schlaraffiánskou latinu. Základem byla němčina obohacená nově vytvořenými slovy, například automobil se po schlaraffiánsku nazával Benzinpferd, tedy benzínový kůň.
Myšlenka paralelního světa založeného na humoru a umění nepřežila nástup nacismu. V Německu začaly vznikat spolky vycházející z původních myšlenek, ale spojující je s nacionálním socialismem. Například v Chomutově nebo Kadani podle historických pramenů existovaly ve 30. letech jak původní Schlaraffie, tak jejich nacizující pobočky.
V současnosti původní myšlenky Schlaraffie zažívají v Čechách znovuzrození. První "sturmtisch", tedy první předstupeň oficiální pobočky, povolila centrála Scharaffie ve Švýcarsku založit v Jihlavě. O stejné povolení chtějí požádat schlaraffiáni v Teplicích a Ústí nad Labem, kde je jedním z osnovatelů znovuzaložení Ostie také historik Martin Krsek.