"Panu Poberovi se podařil husarský kousek, že si nechal v roce 2004 zaevidovat ochrannou známku slovního spojení Muzeum alchymie, což bylo tenkrát možné jen proto, že proti tomu nikdo neprotestoval, ale jinak je to obecné slovní spojení," uvedl Třískala.

Letáky i vstupenky jsou k ničemu

Muzeum, založené v 90. letech, poté zavřené a nově otevřené koncem letošního srpna, muselo nechat zničit asi 20.000 reklamních letáků a také natištěné vstupenky. Třískala uvedl, že připravuje návrh na zrušení ochranné známky. V případě, že mu bude vyhověno, se už ale ke starému názvu vracet nechce. Podle něj jde spíše o princip. "To je stejné, jako kdyby si někdo nechal zaregistrovat spojení chleba s máslem," míní. Zároveň zvažuje soudní žalobu, protože Pober podle něj k Muzeu alchymie stále provozuje webové stránky, přestože s novou expozicí už nemá nic společného. Poberovo vyjádření ČTK zjišťuje.

Američan s českými předky Pober muzeum založil v druhé polovině 90. let. Po otevření byl o expozici značný zájem, do Kutné Hory mířily výpravy z USA a různé alchymistické společnosti. Řadu exponátů do sbírky zapůjčilo Muzeum českého venkova Kačina, které si je však později odvezlo zpátky do svých depozitářů. Prostory ve sklepení byly totiž poměrně vlhké a exponáty údajně neměly patřičnou údržbu.

Provozní problémy

Kvůli provozním problémům radnice s Poberem ukončila nájemní smlouvu a hledala nového nájemce. Tím se nakonec stala společnost Giganti, která má podobné muzeum v Českém Krumlově a přichystala výstavu modelů pravěkých zvířat na pražském Výstavišti. Do vytvoření expozice s voskovými figurínami a dalšími exponáty investovala zhruba 600.000 korun.

Podle Třískaly je o obnovenou expozici zájem. "Za posledních deset srpnových dní přišlo asi 600 lidí, v září je to už samozřejmě slabší, protože lidé nemají čas jezdit na výlety, ale stále je ten zájem poměrně velký," uvedl.

Zaměření muzea má své opodstatnění. V Kutné Hoře působilo několik osobností české alchymie, mimo jiné básník a alchymista Hynek Minsterberský (1452 až 1492), který byl čtvrtým synem krále Jiřího z Poděbrad. Proslul jako autor výpravné básně Májový sen a také jako překladatel Boccacciova Dekameronu. Kromě něj se ve městě touto středověkou vědou zabývali Daniel Stolcius, Jaroš Griemüller z Třebska a Lazar Ercker.