Mohou se také seznámit s četnými legendami, které se pojí k různým místům, na nichž kdysi jeden z nejslavnějších loupežníků v historii Johann Georg Grasel okrádal pocestné. Na rozdíl od jiných nebral jen bohatým, ale všem a nikomu nic nedaroval - jak doslovně tak přeneseně řečeno. 

Po loupeživých stezkách

"Je to další krok k tomu, abychom na stezky přilákali více návštěvníků," řekla Olga Žampová ze Slavonické renesanční společnosti, která se o projekt zahrnující 182 kilometrů dlouhou síť turistických tras stará.

Graselovy stezky se nacházejí na Jindřichohradecku, na Znojemsku, na Třebíčsku, ale i v Rakousku. Mapují místa, po nichž se před téměř 200 lety pohyboval Johann Georg Grasel, asi nejnebezpečnější český loupežník, který následujícím generacím předal hanlivé označení "grázl".

Slavonická renesanční společnost získala na rozvoj projektu z grantu EU na podporu česko-rakouské spolupráce za poslední dva roky téměř pět milionů korun. Díky tomu mohou turisté na trasách vidět i prvky, které připomínají legendy z pestrého  Graselova života.

Šetrná turistika

U Slavonic je to třeba napodobenina trezoru na jednom z kamenů.  Má to symbolizovat příhodu, jak Grasel ukradl na místním zámku trezor se zlatem. Když však prchal před četníky, sejf odhodil, protože byl příliš těžký. A podle legendy trezor se zlatem zkameněl.

Žampová uvedla, že v nejbližších letech se síť tras nijak nerozroste. Slavonická renesanční společnost spíš hodlá pracovat na dalším rozvoji nynějších stezek. "Budeme se snažit k některým zajímavým místům dát cedule s legendou, která se k tomu váže," řekla.

Dále bude společnost usilovat o to, aby se Graselovy stezky častěji stávaly cílem výletů škol. Trasy jsou určeny výhradně pro pěší. Provozovatelé propagují takzvanou šetrnou turistiku. Na stezkách nejsou koše, a lidé si tak musí odpadky odnášet sami.