Zahajovat velký vídeňský bál je prestižní záležitost

V dlouhých bílých róbách a ve fraku zahajují "debutanti" početné plesy, jimiž hýří vídeňská zima. Jde o velmi živou tradici, ačkoli radost z tance vystřídala dřívější účel: najít vhodného partnera. Například Michael a Larissa, středoškoláci ve věku sedmnáct a šestnáct let, se chystají spolu s dalšími 150 páry zahájit ples cukrářů, jeden z nejvýznamnějších plesů sezóny, kdy se od 31. prosince do masopustního úterý koná na 400 bálů.
Michael, poněkud nervózní pod zářícími lustry Hofburgu, bývalého císařského paláce, neskrývá radost, že se může podílet na tom, co "trvá staletí a nemění se". Pro debutanty zahajující ples se však cosi podstatného změnilo: přicházejí sem vedeni láskou k tanci, méně už proto, aby je rodiče mohli uvést do společnosti.
"Už to není jakási burza manželství jako kdysi," připouští Eddy Franzen, který je jedním z choreografů plesu. Debutanti, to jsou dnes spíše vášniví tanečníci, kteří využívají možnosti dostat se na ples za zvýhodněnou cenu nebo zcela zdarma. Jedna vstupenka jinak stojí kolem 80 eur (zhruba 2200 Kč).
Zahajovat ples je především výborná příležitost zatančit si v krásném sále, prohlašuje devatenáctiletá studentka Alicia Yezek, která si se svým partnerem Clemensem Kornerem takto zatančila už na tuctu plesů.
Zahajovat ples je nádhera
Reprezentační sál Hofburgu, se svým štukováním, zlacením a mramorovými sloupy, rozzáří oči i těm nejzkušenějším debutantům, když se pouštějí do tance za melodií Chopinovy polonézy v prostředí, jež je hodno samotné císařovny Sissi.
To je chvíle, na kterou čekají všichni účastníci plesu tísnící se mezi řadami lóží, aby mohli přihlížet oslnivému představení, slavnostnímu nástupu debutantů a jejich tanci. Blýskají desítky fotoaparátů, jak profesionálů, tak amatérů. "Zahajovat ples je nádherné," říká dvacetiletý Rainer Cheng. "To je adrenalin! Jsme středem pozornosti všech," dodává jeho partnerka, devatenáctiletá Lisa Ferstlová. Zahajovali spolu už třicítku bálů.
Radost je však vykoupena mnoha hodinami práce. Jak píše agentura AFP, než páry mohou ples zahájit, tančí měsíce nejméně jednou týdně a pro každé zahájení se musejí naučit novou choreografii. Profesoři tance je vybírají až dva měsíce před plesem, každého hodnotí podle toho, jak zvládl techniku a estetickou stránku. Jedinými skutečnými měřítky jsou umění tančit a být mladý, nejvýše třiadvacet až čtyřiadvacet let. Možnost je otevřena mladým, kteří se tak jako mnozí v Rakousku zapíší v šestnácti letech do taneční školy.
Člověk potřebuje vyzrálost
Alexandra Hochholdová a Josef Gasser, kterým je čtyřiadvacet let, již chodili na plesy, ale nikdy se neodvážili účastnit se jejich zahájení. "Člověk potřebuje určitou vyzrálost, aby mohl před lidmi vystoupit," soudí Alexandra, která studuje hru na housle.
Richard Fränzl, který spolu s Eddym Franzenem zodpovídá za zahájení plesu cukrářů, zdůrazňuje: "Zúčastnit se zahájení plesu je spojeno s velkou zodpovědností, je třeba chodit na zkoušky, být dochvilný. Učí se, k čemu je třeba nosit rukavice, jak se chovat u tabule, jak někoho vyzvat k tanci," říká.
Vídeňský ples je stále mondénní a prestižní záležitostí. "Čím je ples významnější, tím větší je počet debutantů," uvádí organizátor plesu cukrářů Kurt Schebesta. "Tanečníci sice mívají raději malé plesy, kde se snadněji tančí, ale ty velké jsou pro debutanty nezbytností. Jsou posuzováni podle toho, zda zahajovali velký ples, či nikoli," zdůrazňuje Schebesta.