Studoval takzvanou Rosettskou desku, text k poctě faraona Ptolemaia V., klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí mu ale poskytla hlavně kartuše Ramesse II., díky níž pochopil, že hieroglyf může znázorňovat i zvuk.

Mimořádné jazykové nadání

Rodák z městečka Figeac byl mimořádně jazykově disponován - v devíti letech ovládl řečtinu a latinu, v jedenácti už četl bibli v hebrejštině a jako dospělý ovládal 20 jazyků. Naučil se rovněž arabsky (rození Egypťané ho považovali za krajana), chaldejsky, koptsky, persky, osvojil si sanskrt a také čínštinu.

Od roku 1826 Champollion působil jako správce egyptského oddělení Louvru, v roce 1831 se stal profesorem a šéfem katedry archeologie na Collége de France. Podlomené zdraví mu však bralo stále více sil a v březnu 1832 slavný vědec po deseti letech soustavné práce, jíž položil základy nové historické vědní disciplíny - egyptologie, v pouhých 41 letech zemřel na mrtvici.