V Národním salonu vín, jak se sbírce říká, je umístěno sto nejlépe hodnocených vín z hroznů vypěstovaných v zemi. Ojedinělý projekt vznikl jako výsledek vinařských soutěží. Nyní si zájemci mohou vybrat produkty od téměř čtyř desítek vinařů, lidé mohou vína ochutnat i koupit. Tradičně dominují vína bílá, která tvoří dvě třetiny sbírky; nechybí ani červené víno, vína tokajská a sekty.

"Národní salon vín je soutěž, ze které každoročně vzejde stovka nejlepších slovenských vín. Expozice nových vín je obnovená vždy v září," uvedla pro manažerka projektu Ľudmila Miškovičová. O pořadí vín rozhodují odborníci v létě, do hodnocení se dostanou jen vína, která na nominačních soutěžích získají stanovený počet bodů a splňují další podmínky. Vinaři loni přihlásili do soutěže rekordních 430 vín.

Dlouholetá historie

Podle Miškovičové se víno ve zdejším zámku vyrábělo a skladovalo už před 700 lety. Návštěvu salonu doplňuje v útrobí zámku prohlídka historického sklepu s dubovými sudy nebo sochami původních majitelů renesanční budovy.

Ochutnávka přijde na nejméně 6,99 eura (175 Kč); sommeliéra s výkvětem slovenské vinařské produkce si lidé třeba mohou i pozvat domů. Sbírka je přístupná i v rámci oblíbené akce otevřených sklepů, kdy své brány otevírají vinaři z celého regionu. Ochutnávku za čtyři roky existence projektu, který zastřešuje svaz výrobců vína, absolvovalo přes 11.000 lidí, z nichž necelá třetina byli cizinci; nechyběli ani politici a diplomati.

Umístění salonu vin do Pezinku nebylo náhodné. Město pod Karpaty je odedávna neoficiálním centrem slovenského vinařství a díky jen dvacetikilometrové vzdálenosti od Bratislavy je častým cílem turistů. V poslední době se však na titulky tisku dostávalo z úplně jiného důvodu, a to kvůli protestům tamních obyvatel proti nové skládce odpadu.

Počasí ublížilo úrodě

Kdo by však měl chuť jen na "obyčejná" vína, může si vybrat z řady místních prodejen nebo zajít do okolních vesnic, kde jsou vinohrady k vidění již zdálky. Letošní úroda však vinařům nedala mnoho důvodů k radosti; bylo totiž deštivé počasí.

Víno přitom nepatří mezi národní nápoje Slováků, ačkoliv jeho spotřeba na rozdíl od lihovin loni stoupla. I mezi cizinci je více než slovenské víno známý spíše silnější alkohol, vedle slivovice například borovička, což je vlastně destilát s chutí a aromatem jalovce.

Slovensko zdaleka nepatří mezi vinařské velmoci. V zemi je registrovaných jen zhruba 21.000 hektarů vinohradů, rozloha obdělávaných vinic je ještě menší. Přesto se však slovenskému vínu podařil husarský kousek; na letošní prestižní soutěži vinařů v Paříži získalo z několika tisícovek uchazečů titul šampiona růžové víno Cabernet Sauvignon středně velkého výrobce Mrva&Stanko. Vítězné víno již zájemci neochutnají, stalo se hitem sezony a jeho láhve byly rychle vyprodány.