Monumentální soubor architektonických památek z dob mocné khmerské říše v 9. až 15. století je nyní vyhledávaným místem turistických výprav. Návštěvníci obdivují dokonalý systém zavlažování složený z mnoha kanálů, nádrží a pískovcových drenážních soustav.

Právě opakované využívání melioracemi kultivované půdy ale podle expertů přispělo k zániku komplexu, který si v rámci kambodžské říše udržel své výsadní postavení do roku 1432. V této době podle vědců vrcholí postupný, ale jasně patrný pokles úrovně využívané vody, řekla agentuře Reuters vedoucí britského výzkumného týmu Mary Beth Dayová. Počet obyvatel říše podle ní neustále stoupal a vodní zdroje přestávaly stačit.

Britský tým prozkoumal půdu v okolí Angkor Vatu do hloubky dvou metrů. Zemědělská půda se podle Dayové využívala velmi agresivně a byla opakovaným pěstování plodin zcela vyčerpaná.

Příčiny vyklizení obrovského komplexu v Angkor Vatu nejsou podle vědců dodnes úplně jasné. Dosud převažovalo mínění, že říše se rozhodla přesunout hlavní město víc do vnitrozemí kvůli nájezdům thajských útočníků.