"Každou noc mám pocit, že umřu. Spím v zimě. Trpím," řekl Zamán, jehož modré oči září z kostnaté, špinavé tváře, zatímco stojí a třese se ve sněhu nedaleko ležícího muže. "Když vezmu heroin, cítím se dobře. Bolest nezmizí, ale zmenší se. Je to jako lék. A já jsem nemocný."

Býval policistou v provincii Hílmand, baště Talibanu, a tady taky začal být závislý na opiu. Z něj rychle spadl k heroinu a po tříletém pobytu v Íránu se ocitl v Kábulu, "kde se dají drogy sehnat snáz".

Kolik ještě?

Závislí na heroinu se po stovkách stahují pod most Púli Suchta, kde se o ně snaží starat tým mezinárodní charitativní organizace Doctors of the World. "Každé ráno najdeme jedno nebo dvě těla," říká Abdul Rahím z charity. Zoufalý stav mužů, kteří pod mostem přežívají, nechává jen málo pochyb ohledně toho, kolik tvrdých zim ještě dokážou přežít.

V letech 2005 až 2009 se počet Afghánců závislých na heroinu ztrojnásobil na 150.000, uvádí OSN. Počet uživatelů opia se nyní odhaduje na 230.000. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun minulý týden vyzval Afghánistán, aby z boje proti obchodu s drogami učinil svou prioritu. Sklizeň opia v loňském roce stoupla o 61 procent a afghánská ministerstva jsou ve při, jak tuhle krizi co nejlépe vyřešit.

Nejvyšší protidrogový činitel na ministerstvu zdravotnictví otevřeně obviňuje ministerstvo pro boj proti obchodu s drogami z korupce, zatímco ministerstvo pro boj proti obchodu s drogami myje hlavu ministerstvu zdravotnictví, že nedokáže zhodnotit problém v celé jeho celistvosti.

Proč by měli metadon odmítat...

Uprostřed sporu uvízla charita Doctors of the World, která v roce 2010 zahájila pilotní metadonový substituční program pro 200 pacientů, jen aby ho ministerstvo pro boj proti obchodu s drogami o šest měsíců později zablokovalo. Charita, která se stále stará o 71 pacientů, nyní svádí každodenní boj, jen aby dostala povolení dovézt metadon.

"I v Afghánistánu byla provedena řada studií. Nemají důvod, proč by měli metadon odmítat, tedy s výjimkou propojení mezi drogovou mafií a ministerstvem pro boj proti obchodu s drogami," řekl úředník z ministerstva zdravotnictví Sajíd Habíb. V rozhovoru pro AFP dodal, že hodnota obchodu s nelegálními drogami dosahuje jen v samotném hlavním městě Kábulu 3,5 milionu dolarů denně. "Kdybychom rozdávali metadon zdarma, pak by nebyla žádná poptávka po metadonu a trh s heroinem by se v Afghánistánu zhroutil," dodal.

Žádné důkazy

Organizovaní zločinci jsou ale "připraveni udělat cokoli", aby tomu zabránili a kupují si činitele odpovědné za boj proti výrobě a obchodu s drogami, uvádí Habíb, který má údajně na páskách nahrané usvědčující rozhovory. Ale Abdal Kajjúm Sámir, mluvčí ministerstva pro boj proti obchodu s drogami, podobná tvrzení odráží s tím, že pro ně neexistují žádné důkazy.

Afghánistán podle OSN a jejích agentur pěstuje zhruba 90 procent veškerého opia na světě. Výdělek z exportu afghánských opiátů byl podle světové organizace v loňském roce asi 2,4 miliardy dolarů, tedy zhruba ekvivalent patnácti procent afghánského hrubého domácího produktu.

Nejdůležitější záležitost

Podle Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) by pomohlo rozšíření škály protidrogové léčby, v níž metadon by měl být součástí dostupného balíčku. Podle Habíba z ministerstva zdravotnictví je ale metadon nejlepší volbou jak léčit závislé, zvláště pak ty, kdo si drogu píchají nitrožilně. Ti totiž přispívají k šíření viru HIV a nemoci AIDS, což ministerstvo značně znepokojuje.

"Když zastavíme užívání drog, zastavíme také šíření HIV v naší společnosti. To je pro nás nejdůležitější záležitost," dodal Habíb. V Afghánistánu je nyní oficiálně registrováno asi 1200 HIV-pozitivních lidí. "To jsou ale jen ti registrovaní," dodal Habíb. "Předpokládáme, že nejméně 5000 je těch, kteří nepřijdou do našich zdravotnických zařízení kvůli strachu z diskriminace. Ti ale budou dál HIV šířit," uvedl.