Ani velké, ani malé, ani blízké, ani daleké

- Na lyžích autor: Danica Klein

Slovensko je z pohledu českého lyžaře pověstnou Horákyní. Jeho kulturní podobnost a bezprostřednost obyvatel nás přitahuje, ale zároveň vyvolává u návštěvníka rozmazleného alpskou vyžehleností služeb pochyby. Nebo jen předsudky?

Chopok, Nízké Tatry

Chopok, Nízké Tatry,zdroj: Profimedia.cz

V absolutním měřítku patří Slovensko stále mezi ty levnější lyžařské země, jak si v loňské sezóně všimli i na britském trhu. V cenovém žebříčku zveřejněném Daily Mail srovnávajícím týdenní náklady na lyžařskou dovolenou se mezi kanadským Banffem (429 liber), americkým Vailem (373 liber) na jednom konci a rumunskou Poianou Brasov (195 liber) na druhém objevily na spodních, tedy nejlevnějších příčkách, i slovenské Vysoké Tatry (265 liber). Ačkoliv žebříček vůbec nezohledňuje velikost či úroveň resortů, vypovídá o absolutních cenách. Poměr výkonu a ceny si ovšem musí každý porovnat sám podle vlastních měřítek.

Na Slovensku se netají tím, že návštěvníků od zavedení eura významně ubylo, a ceny proto letěly dolů. Zvláště vyšší kategorie hotelového ubytování je možné v balíčkových nabídkách sehnat za skutečně překvapivé ceny – v únoru 2010 nebyla výjimkou 50% last minute sleva, v letošních katalozích cestovních kanceláří najdete třeba čtyřhvězdičkový hotel v Donovalech v přepočtu pod 400 Kč za osobu a noc se snídaní.

Denní skipas až na výjimky (o Vánocích) nepřekračuje 30 EUR a v méně atraktivních areálech stojí méně než 20 EUR. Za „dvacku“ na den mohou lyžovat i ti, kdo si pořídí superskipas 10 ze sezóny platný na 85 km sjezdovek ve všech resortech Jasné, Vysokých Tater a Parku Snow.

Chopok a ti druzí

Alpám je podobné jedno jediné středisko – Chopok s 36 km upravených sjezdovek, nepočítaje freeridové svahy. Ovšem kdybych si kilometráž nevyčetl v prospektu, tipoval bych okolo padesáti. Všechna další střediska jsou oproti němu nanejvýš poloviční. V průměru to znamená – hlavně díky jejich převýšení – větší než u nás, ale o dost menší oproti Alpám. Zato co jich tu je!

Necháme-li stranou nejznámější slovenskou „pětku“, najdeme desítky lyžařských areálů s poměrně solidním převýšením, z nichž v některých se zastavil čas, jiná jsou překvapivě moderní, ale z podstaty poměrně domácká. A po většinu sezóny zeje mnoho z nich poloprázdnotou.

Být taková místa u nás, jistě by nouzi o návštěvníky neměla. Určitě má vliv, že je Slováků méně než nás, kupní síla je nižší, možná si v těžších ekonomických dobách lyžování snáze odpustí a možná nejsou tak zapálenými lyžaři jako Češi.Každopádně se slovenská centra usazují na trhu tam, kde je vnímáme zcela přirozeně – alternativou monstr resortům nejsou a nebudou, ale přeci jen mají výrazně vyšší hory než české a cenově jsou podle toho přiměřeně rozkročené. Přinejmenším pro východní polovinu Česka jsou tak pomyslným středem stupnice mezi doma a Alpami, čímž obohacují již tak bohaté lyžařské menu.

Libě je v kolibě

Krajinově je Slovensko okouzlující – zejména Nízké a samozřejmě Vysoké Tatry jako ohromný masiv zvedající se z ničeho a přitom přehlédnutelný jediným pohledem z dálky. Alpy ohromí ještě více, ale i ohromnosti se člověk jednou nasytí.Kulturní vjemy jsou s Alpami rovněž těžko srovnatelné – lidé jsou přirozeně otevřenější a přímější než na západ odtud.

Koliby jsou slovenský gastronomický folklór – restaurace ve starém duchu s masivními dřevěnými trámy, velmi dobrá kuchyně a tradiční pokrmy jako halušky, pirohy, kapustnica či klobásy. Bývají nejzdařilejší možností jak pojíst, i když zdaleka ne nejlevnější.

Tagy: Slovensko Vysoké Tatry lyžování Nízké Tatry

Zdroje: Redakce