Hundertwasser netáhne turisty jen ve Vídni, ale i v Magdeburku

- Zajímavosti autor: Danica Klein

Německý Magdeburk se může pochlubit památkami na historii sahající hluboko do středověku. Jedním z jeho největších turistických lákadel se ale stala původně kritizovaná výstřední Zelená citadela - poslední dům projektovaný excentrickým rakouským architektem Friedensreichem Hundertwasserem, kterého mezinárodně proslavila podobně netradiční stavba ve Vídni nesoucí jeho jméno.

Hundertwasser, Magdeburk

Hundertwasser, Magdeburk,zdroj: Profimedia.cz

Na rozdíl o ní je ale v Magdeburku možné nahlédnout i do vnitřních prostor komplexu a alespoň na chvilku zkusit, jak se v budově prorostlé stromy, se zvlněnými podlahami a s každou klikou jinou žije. 

První, co každého návštěvníka nejspíš zarazí, není ani tak architektonické pojetí moderní stavby, jako barva její fasády. Zelená citadela je totiž převážně růžová. "Růžovou barvu Hundertwasser zvolil jako kontrast k okolním budovám," vysvětluje průvodkyně Karin Franková. 

Přízvisko zelená dostala proto, že její střechy jsou porostlé trávou a stromy. "Hundertwasser říkal, že uzavřel smlouvu s přírodou. To, co jí vzal na zemi, dal na střechu," tvrdí Franková. Označení citadela odkazuje na historickou magdeburskou pevnost na Labi, které městem protéká. 

Na vlastní oči dílo nikdy neviděl

Na místě Hundertwasserova domu stál původně kostel, který stejně jako většina zástavby metropole Saska-Anhaltska padl za oběť bombardování na konci druhé světové války. Východoněmecký režim místo něj postavil nevzhledný šestipatrový panelák, který se po pádu komunismu město rozhodlo nahradit něčím originálnějším. 

Na dohled od majestátní gotické katedrály, v níž je pochován slavný císař Ota I. Veliký, tak v letech 2003 až 2005 vyrostl Hundertwasserův projekt v duchu jeho filozofie odmítání rovných linií a pravidelnosti a snahy o skloubení zeleně s architekturou. "Je to oáza pro lidskost a přírodu v moři racionálních domů," říkal sám autor a označoval objekt za svou nejkrásnější a nejlepší stavbu - alespoň podle tvrzení Magdeburčanů. 

Na vlastní oči přitom Hundertwasser dílo nikdy neviděl, neboť zemřel v roce 2000 během plavby z Nového Zélandu do Evropy. Dokončení návrhu se pak ujal jeho přítel, rakouský architekt Peter Pelikan, který se podílel i na plánování proslulého Hundertwasserova domu ve Vídni. 

Zvenčí Zelená citadela pevnost skutečně připomíná. Ochoz střechy vypadá jako cimbuří, které se vine mezi věžemi zakončenými baňatými špičkami ve tvaru cibule nebo zlatými koulemi. Vnějšek budovy a dva vnitřní dvory zdobí více než 140 sloupů a téměř 900 oken. Ani jeden z těchto prvků přitom není velikostí, tvarem či barvou shodný s jiným. To samé platí o interiérech. Všechny vchodové dveře a dokonce kliky v bytech jsou jedinečné. Bytů je zde 55 a každý má odlišný půdorys. 

Žádná graffiti

Ačkoli bydlení v magdeburském Hundertwasserově domě není na německé poměry nejlevnější - nájem v bytě o 90 metrech čtverečních vyjde skoro na tisíc eur (přes 25.000 Kč) -, všechno je obsazené. "Odtud se nestěhuje, tady se bydlí až do smrti," poznamenala Franková. Byty si prý lze jen pronajmout, ne koupit. 

K dalším netradičnostem Zelené citadely patří zvlněné podlahy, které podle architekta umožňují člověku smysly vnímat i chůzi, a stromy rostoucí uvnitř domu. O ty se starají obyvatelé. "Strom jim za to platí tím, že dává kyslík, říkal Hundertwasser," přidala průvodkyně další citát vídeňského rodáka, jehož občanské jméno bylo Friedrich Stowasser. 

Kromě obytné části v komplexu sídlí hotel, mateřská škola, obchody, galerie, restaurace, kavárna, divadlo a informační centrum. Podle jeho vedoucího Patricka Knobbeho-Berlta se prohlídek budovy každý rok účastní na 25.000 zájemců a akce pořádané v Zelené citadele navštíví celkem 220.000 lidí. Počtem návštěvníků tak předčí i hlavní turistický tahák města, magdeburský dóm, který loni přivítal přes 144.000 lidí. Víc než Zelená citadela jich podle dostupných informací přilákala jen místní zoo. 

Původně přitom Magdeburčané nápadu postavit výstřední Hundertwasserův projekt v historickém srdci města příliš nakloněni nebyli a stavbě za 27 milionů eur (dnes téměř 700 milionů Kč) hanlivě přezdívali "pestrá bouda". Postupně ji ale vzali na milost a v současnosti patří k symbolům dvousettisícového východoněmeckého města. "A všimněte si, že na rozdíl od jiných na ní nejsou vůbec žádná graffiti. I sprejeři ten dům respektují," přidává perličku na závěr Karin Franková.

Tagy: cestování Magdeburk Hundertwasser

Zdroje: ČTK