Spoustu lidí má z toho ale veliký strach. Drží se radši zuby nehty zajetých cestovek, které slibují poznat milión osm set šedesát tři památek a kafe zdarma. Pozná ale tak člověk ve skutečnosti město? Nepozná.

Nemá šanci si ve spěchu průvodce a usilovného sledování deštníku (známé značky tolika průvodců) dostat pod kůži lidi kolem, malé obchůdky, vnímat vzduch a atmosféru. Prostě nemá šanci si město vychutnat. Srovnala bych to s jídlem. Člověk může v rychlosti zblajznout párek v rohlíku, ale rozhodně se to nevyrovná opečenému buřtu na ohni.

To je sice všechno pěkný, jak ale na to?

První věc, kterou člověk řeší je doprava a s tím spojené peníze.  Autobusová doprava je velice zdlouhavá (cca 20 hodin) a vyjde na 4000 Kč tam i zpátky. Z vlastní zkušenosti doporučuji leteckou dopravu. Když si dostatečně dopředu (cca 2 měsíce) vyhlídnete lety, dají se sehnat letenky od 3000 Kč tam i zpět. Samozřejmě musí člověk počítat s tím, že jede nízkonákladovou společností (tudíž žádné bagetky ani kávičky zadarmo) a že dorazí na vzdálenější letiště v Londýně - Stanstead (Easyjet). Z letiště ale pravidelně jezdí autobusy, a tak se nejedná o nic nezvladatelného.

Další důležitá věc - ubytování

Hostely vyjdou na můj vkus až moc draho za to, co nabízejí. Vřele můžu doporučit službuairbnb.com aneb modrá stránka, kde si najdete vlastní/společný pokojíček za celkem přijatelnou cenu. My jsme bydleli 10 minut od Tower Bridge ve společném pokoji, což ještě dodá vaší cestě na zkušenostech. Člověk bydlí u „normálních“ Britů, povídá si s nimi a může se na cokoliv zeptat. Krom toho je většina housekeepers „very welcoming“ a cítíte se u nich jako doma.

Jak si naplánovat den?

To už je jen a jen na vás. My jsme navštívili tradičně London Eye s London Cruise (jízda na lodi po Temži). Tyto dvě vstupenky si lze zarezervovat přímo přes internet, protože to vyjde levněji a člověk má jistotu, že nebude čekat dlouhé fronty. Výslovně jsme si zamilovali Camden Town, což je veliké tržiště se spousty krámků, kaváren, stánků, antikvariátů a milých lidí.

Objevili jsme Leicester Square, v jehož středu stojí/sedí známý Shakespeare. Jelikož starý mistr procházel úpravami, tak to nemůžu říci jistě, ale z ohraničeného plakátu se tvářil mile, možná že i mrknul. Prošli jsme si Soho - čínskou čtvrť s lampiónky a čínskými supermarkety. Je libo kokosové/sójové/organické/modré/fialové mléko či dragon fruit?

Soho- Čína uprostřed Londýna.

Navštívili jsme samozřejmě Piccadilly Circus, který mě poněkud zklamal. Ono, co člověk vlastně čeká? Amorek, který není amorek a za ním tuna svítící reklamy. Vyšli jsme si i na dlouhou procházku z Buckinghamského paláce přes celý Hyde Park až do Oxford street. Vřele doporučuji si nechat nákupy v této uličce na jiný den než neděli, protože zavírací doba v 6 hodin nám vzala poněkud vítr z plachet. V závěru jsme navštívili známé Westfield shopping centre (náhrada za Oxford street).

Hyde Park přímo láká k procházce.

A pak spát a zase domů. A poslední doporučení - fish and chips jsou vážně dost mastné, V Londýně fakticky dost prší, Primark je doopravy mazec a pití toho jejich Cideru se taky vyplatí.

AUTOR: Adéla Bráchová