Tato činnost, kterou opakuje každé tři nebo čtyři dny, je jenom jedním z příkladů něžné péče, jakou si užívají gaviálové indičtí (Gavialis gangeticus) na farmě jihozápadně od nepálského hlavního města Káthmándú. Tady se snaží zachránit tento kriticky ohrožený druh krokodýla před vyhynutím.

"Zuby jim napadá plíseň, protože se krmí rybami," vysvětlil pětačtyřicetiletý Šarma, který pracuje jako hlavní ošetřovatel v Krokodýlím chovném středisku v Kasaře. Vypadá starší, než je, a jedno koleno mu hyzdí jizva od krokodýlího kousnutí před čtyřmi lety. "Tohle se musí správně čistit, jinak mláďata onemocní nebo dokonce zemřou."

Kabelky, boty i opasky

Farmu v národním parku Chitwan asi 82 kilometrů jihozápadně od Káthmándú otevřela v roce 1978 nepálská vláda s podporou zoologické společnosti z německého Frankfurtu ve snaze zachránit rychle ubývající gaviály, kteří žijí i v sousední Indii.

Ještě před šesti desetiletími gaviálové známí svými dlouhými, tenkými tlamami i délkou těla, která může dosáhnout až sedm metrů, žili v Nepálu v hojném počtu. Ten ale rychle klesal, protože byli zabíjeni kvůli kůži, z níž se dělaly kabelky, boty i opasky. Lidé sbírali i jejich vejce - jednak jako potravu, ale také coby údajný lék na tuberkulózu. A zmenšovalo se i jejich životní prostředí, z nějž ukusovalo zemědělství či vodní projekty, a svou daň si vybíraly i rybářské sítě.

Sbírají vejce

V důsledku toho je nyní populace gaviálů omezená jen na malou oblast v největších nepálských řekách. V loňském roce jich celonárodní sčítání našlo jen 102. To je počet, při němž by přežití gaviálů ve volné přírodě bez pomoci bylo hodně nesnadné, řekl Šarma. Ale stále je to už lepší situace než v roce 1970, kdy jich tu bylo napočítáno jen 50 kusů, dodal. 
Středisko má tři samečky a 12 samiček na rozmnožování.

Zaměstnanci také sbírají vejce ve volné přírodě před začátkem každoročních záplav v červenci. Mláďata pak nechají vylíhnout v zajetí, a když odrostou, vypouštějí je do volné přírody."Kdybychom s tímhle nezačali, už bychom je tady neviděli," dodal Šarma. "Před 15 nebo 20 lety by vyhynuli."

Mladí gaviálové jsou vypouštěni do volné přírody, když jim je šest let a měří dva metry. Musí být také schopni sami lovit ryby, kterými se živí. Dospělý gaviál spořádá denně až šest kilogramů ryb.

Příbuzenský vztah

Okolní národní park je domovem dalších vzácných zvířat včetně jednorohého indického nosorožce a ohroženého tygra bengálského. Samotná krokodýlí farma obklopená lesem je také velkým lákadlem pro návštěvníky jak z Nepálu, tak ze zahraničí. Švédský turista Lars Björking, který viděl krokodýly v Mexiku i na Floridě, byl pohledem na gaviály okouzlen. "Jsou nesmírně zajímaví," řekl.

Šarma, který pracuje jako ošetřovatel na farmě posledních 20 let, což mu umožnilo mimo jiné, aby sám vychoval dva syny, připouští, že si ke svým svěřencům vyvinul něco jako "příbuzenský vztah". "Miluju je víc než své děti. Jsem hrozně smutný a pláču, kdykoli některý zemře," dodal.