Jemen byl i před loňskými protesty jednou z nejchudších zemí světa. Revoluce ho dovedla na pokraj humanitární krize srovnatelné s tou, s níž se loni potýkaly země Afrického rohu.

Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) trpí 57 procent z 12 milionů jemenských dětí chronickou podvýživou, což je po Afghánistánu druhá nejhorší bilance na světě. UNICEF počítá s tím, že letos je ohroženo akutní podvýživou na 750.000 malých Jemenců. Dvě třetiny z nich mohou zemřít anebo se potýkat s následky po zbytek života. Jídla se nyní nedostává skoro čtvrtině z 28 milionů Jemenců.

Nejdůležitější je mouka

"Nemůžeme si dovolit koupit cukr, rýži ani fazole. Mé děti jedly naposledy kuřecí maso před rokem a půl," sděluje 45letý otec osmi dětí Amín Muhammad Širád, který žije s početnou rodinou v chatrči na prašném předměstí Saná. Podobně jako mnohé jiné i tato rodina je živa ze zeleniny, kterou si vypěstuje na malém záhonu za obydlím. Množství jídla je ale tak malé, že rodina musela zavést přídělový systém. Amín jí jednou denně a děti chodily minulý týden spát bez večeře. "Teď je pro nás nejdůležitější mouka. Jestliže nám dojde, budeme hladovět," vysvětluje muž, v jehož náruči odpočívá půlroční potomek.

V Jemenu se budou 21. února konat volby, po nichž by měl být vystřídán prezident Alí Abdalláh Sálih. Své pravomoci předal už v listopadu viceprezidentovi, ale až po nekonečných protestech, které významně oslabily režim v Saná. Napomohly ukončit 33letou Sálihovu vládu, ale vyvolaly také zvýšení cen potravin i nezaměstnanosti. Podle odhadů je nyní bez práce polovina práceschopného obyvatelstva. V roce 2010 dosahovala míra nezaměstnanosti 35 procent. Loni přišly o práci desítky tisíc lidí a ceny základních potravin, například rýže, vyskočily až o 60 procent.

Mnoho organizací stáhlo personál

Anásův otec Muhammad prochází čtvrtě Saná a vybírá z odpadků vyhozené plastové lahve, aby je pak v obchodě vyměnil za chleba. Do revoluce pracoval v cementárně, která zásobovala továrnu na výrobu dlažby. Podnik ale musel být kvůli přerušování dodávky proudu a kvůli růstu cen pohonných hmot zavřen.

Mnoho humanitárních organizací kvůli špatné bezpečnostní situaci z Jemenu stáhlo personál, takže se zastavilo mnoho humanitárních projektů, na nichž byly závislé tisíce Jemenců. Některé organizace či instituce, jako například Světová banka, se sice už do Jemenu vrátily, avšak mnohé vyčkávají na další stabilizaci. Zástupci Oxfamu doufají, že ji přinesou volby a že pak sousední země z oblasti Perského zálivu začnou Jemenu pomáhat víc než dosud. Prozatím Saná poskytují omezené dodávky ropy a plynu. "Vzhledem k politické nestabilitě vlády Jemenu finančně nepomáhají. Doufáme, že se to změní," řekla zástupkyně Oxfamu pro Jemen Colette Fearonová. Volby ale nemusejí zdaleka přinést klid, protože separatisté z jihu a povstalci na severu už ohlásili, že je budou bojkotovat.

Šest soust šedivé kaše

Mnoho rodin nyní potřebuje až polovinu měsíčního příjmu na nákup chleba, dalších 30 až 40 procent příjmů pak padne na pitnou vodu. Světový program pro výživu řadí Jemen na 11. místo na žebříčku států se špatnou dostupností potravin. Vláda v minulosti slibovala, že použije veřejné prostředky na zajištění potravin pro obyvatelstvo, ale Sálihova vláda podle ekonomů tento slib nesplnila a investovala hlavně do zbraní, které používala proti povstalcům.

Ekonom Muhammad Maitamí ví, že mnoho veřejných institucí nedostalo loni od státu vůbec žádné peníze. "Mnoho prostředků z rozpočtu bylo použito na nákup zbraní, ne na ulehčení života Jemenců," řekl.

"Další rok, jako byl ten předešlý, nepřežijeme," bojí se Fátima. Na vyhublé tváři jejího syna je patrné, s jakým vypětím se snaží zpracovat šest soust šedivé kaše, což je vše, co mu matka může dát pro tento den k snědku. "Modlíme se podobně jako všichni Jemenci za to, abychom se dostali z této bídy," říká Fátima.