Lachtani i tuleni patří do čeledi ploutvonožců a jsou dobrými plavci. Přesto je mezi nimi několik rozdílů.

Začněme u lachtanů

Lachtanovití (Otariidae) je čeleď ploutvonožců (Pinnipedia) čítající asi 16 druhů lachtanů. Lachtani jsou poměrně velcí živočichové s hustou srstí, která bývá po namočení tmavší, a s velkou zásobou podkožního tuku. Jsou tímto skvěle přizpůsobeni životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, ale k rozmnožování, odpočinku a spánku dochází na souši. Zástupci této čeledě jsou velice zdatnými plavci a některé druhy se mohou objevit i několik desítek kilometrů od břehu. Obývají chladné oblasti jižního Atlantického, Indického a severního i jižního Tichého oceánu.

Lachtan | zdroj: ThinkStock

A co tuleň?

Tuleňovití (Phocidae) jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou čeledí ploutvonožců (Pinipedia). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo, a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní boltce (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší "tuleni"). V této čeledi je 19 žijících druhů ve 13 rodech. Čeština má jméno jen pro rody čepcol (Cystophora) a rypouš (Mirounga), ostatní pojmenovává společným jménem "tuleň". U tuleně karibského (Monachus tropicalis) se předpokládá, že byl okolo roku 1950 vyhuben.

Tuleň | zdroj: ThinkStock

Lachtan versus tuleň

Je tedy důležité zapamatovat si následující:

Lachtani se po souši pohybují snáze než tuleni. Mají ušní boltce. Jsou chytřejší než tuleni, můžeme je vidět v cirkuse (to jsou ti, které známe z obrázků, na nichž balancují s balonem na nose). Na rozdíl od tuleňů spí na souši.

Tuleňům zadní ploutve trvale směřují dozadu, protože jsou určené jen ke kormidlování. Nemají ušní boltce a spí pod vodou.