Myslíš si, že tento problém je důsledkem rozdílných náboženství a jejich vzájemného nepochopení?

Konflikt, který je v Sýrii, rozhodně není konfliktem různých náboženství a jejich vzájemného nepochopení. V minulých letech byly nepokoje i v Libyi, Tunisu, Egyptě a nikdy to o náboženství nebylo. V Sýrii existovaly různé směry a různá náboženství od počátku. V hlavní umajjovské mešitě se prvních sto let modlili křesťané a muslimové spolu, jen muslimové si postavili na jižní straně bílou zeď, a poté chrám-mešitu odkoupili. A křesťanům dali náhradou pozemek na jiný chrám, který tam dodnes stojí a funguje. Lidé spolu obchodovali, pracovali, zdravili se a přátelili bez ohledu na náboženství. Můj manžel měl křesťanské přátele. Nejen muslimské tam, kde vyrůstal. Tento konflikt je mnohem složitější a stojí za ním úplně jiné věci než náboženství.

Snažíte se Syřanům pomáhat alespoň na dálku?                

Ano, snažíme se pomáhat i na dálku, jak DMS, tak jak se naskytne příležitost. Je to pro mne otázka obyčejného lidského svědomí a soucitu. Kdo může a kdo chce, tak dává oblečení, farmaceutické potřeby, trvanlivé potraviny apod.

Masdžid an-Nabawi v Medíně. Mešita dnes obsahuje hrobku Mohameda.

V 7. století žil prorok Muhhamad, náboženský a politický vůdce, který je považován za zakladatele islámu. Co je pro tebe islám?

Islám je pro mne způsob života, můj život, má víra. Víra v jednoho boha, víra dostání se do ráje, úcta, respekt, slušnost a mnoho dalšího dobrého.

Kdy nastal onen zlom? Kdo tě přivedl na tuto myšlenku?

Jsem celoživotní hledač něčeho víc než jen materiální podstaty tohoto světa a snažila jsem se poznat a vzdělávat se s ohledem všech možných směrů. Protože niterně jsem věřící bez ohledu na společnost, ve které se nacházím a vyrůstala jsem. Na semináři orientalistiky jsem četla poprvé český překlad Koránu mezi jiným učivem. Tehdy to se mnou nic celkem závažného neudělalo. Potom si jedna kamarádka u mne zapomněla Korán (její manžel jí ho věnoval, měla tehdy manžela muslima) a já jsem se do něj začetla. Četla jsem i po večerech, ale jen tak. Tehdy byl zrovna ramadán a já jsem po něm složila šahádu (vyznání víry). Kamarádka dodnes muslimka není. Za to já ano, a to už asi 12 let. (smích)

Jednou v kavárně, do které jsem zrovna onen den vůbec nechtěla jít, ale kamarád manželovi neustále volal, ať přijdeme, jsem uviděla u vedlejšího stolu zahalenou muslimku v šátku. Tak jsme se seznámily, pak scházely a já jsem se jí pořád na něco ptala. Dala mi i nějaké knížky a postupem času jsem si řekla: „Jo, to má logiku. Jo, něco na tom bude!“ A už to pak bylo. Jde o to jen věřit. Nic složitějšího na tom není. Například, že z jednoho jediného stejného Boha vznikla tři náboženství. Židovství, křesťanství a islám. Každé z těchto náboženství má jednoho proroka a šly postupně za sebou i co se týče striktnosti a navazují na sebe. A v Koránu je často zmiňováno židovství a křesťanství. Takže i toto propojení bylo pro mne „znamením“.

Stoupenec islámu je muslim. Což je ten, který se podřizuje svému bohu. Jak se mu podřizuješ ty?                                                                                                         

Snažím se dodržovat to, co mám. I ve škole, v práci, při řízení auta. Prostě všude bychom měli dodržovat pravidla té dané věci. Tak i já se o to snažím. I v náboženství. Jak se podřizuji bohu? V podstatě vše, co dělám, dělám s vědomím, že bůh je o všem zpraven a snažím se vyhovět vedení, které nám dal. Prosím jej za odpuštění, když něco nezvládnu tak, jak je to nejlepší, a žiji podle nejlepšího vědomí a svědomí.

Svatá kniha islámu.

Věřící muslimové jsou přesvědčeni, že se Muhammadovi zjevil Korán. Společně s touto knihou je hlavní islámský pramen soubor Mohamedových výroků a činů tzv. Sunna. Změnil se tvůj způsob myšlení a dívání se na svět po přečtení Koránu nebo jsi pořád stejná žena jen v jiném „obalu“?

Pro mě bylo hlavní uvěřit v Boha. Jinak jsem pořád naprosto stejná žena jako předtím, jen v jiném obalu, jak říkáš. Je to všechno jen ten obal, co vidí lidi na ulici apod. Dělají závěr, přestože neznají to hlavní, co je uvnitř. Korán je výborný pro rozšíření znalostí. Je tam spousta příběhů z minulosti a také spousta stejných věcí jako v Bibli. Ano jsem to pořád já, stejná žena, se stejnými ideály a "obal" jen kopíruje to, co je uvnitř. Našla jsem tu správnou cestu, kterou jsem vždycky hledala. Cestu, jak se odevzdat bohu. Někdy méně a jindy více úspěšně.

Když už jsme u toho zevnějšku, kde si kupuješ oblečení?

Oblečení si kupuji tam, kde najdu něco, co mi vyhovuje a splňuje to požadavky. Burqini jsem si konkrétně objednávala přes online nákupy, nějaké oblečení jsem si přivezla ze Sýrie, nějaké z e-shopu ze Saudské Arábie. Jinak, když najdu v běžném obchodě něco, co splňuje mé nároky, vezmu tím zavděk.

Kdekoliv. Co je pěkné a trošku delší (alespoň tak nad kolena) nebo nakupuji tam, kde je akce. (smích) Pokud to má krátký rukáv, tak si kupuji „podtrička“ - bavlněná jednobarevná trička s dlouhým rukávem a šupsnu to pod to. A kolikrát to vypadá jako celek.

Dívka s hidžábem na hlavě.

Vidím, že oblékání tě baví. Mají nějaké oblečení i svá pojmenování? Pro mne je znám pouze jeden název a tím je Burqini neboli ženské plavky.               

Ani nevím, napadá mě možná jen hijab=šátek, abaya=dlouhé šaty až na zem a s dlouhým rukávem. Já mám gallábíje, jednu abáyu. Oblečení se jmenuje různě i v různých zemích tak, jako je to v Evropě. Je to stejný svět, jen v jiném jazyce. Tolik těch rozdílů zase není, jen prostě svět se podřizuje Bohu více než komerci.

V dokumentárním filmu jsem viděla, že pokud jsou ženy ve spolku bez přítomnosti mužů nebo nejsou na veřejnosti, mohou se oblékat a dělat to, co zrovna chtějí. Jaké jsou ženy a dívky, když odloží hijab a abaya? Řešíte módu, chlapy, časopisy...?

Jsou úplně normální jako všechny ostatní. Nemusí ani sundávat šátek, aby řešily chlapy, módu, kosmetiku. Je to o povaze člověka, a ne o tom, co má na sobě!

Máme naprosto běžný život jako všichni ostatní, jen máme šátek na hlavě, což v dnešní době jde moc vidět. Ale stačí se jen podívat pár desítek let zpátky na černobílé filmy a tam knoflíčky zapnuté až ke krku, žádné krátké sukně,kolikrát i šátek na hlavě. A jak jsou to krásné a roztomilé filmy. I Panna Marie (v kostele) má šátek na hlavě. Aby bylo krásně, tak není potřeba odhalení až k nahotě.

Řešíme všechno, co ženy rády řeší, jen s tím vědomím, že všechno, co děláme, by nemělo překračovat hranice stanovené Bohem. Například je zakázáno pomlouvat. Nejsme ve vězení ani nejsme ochuzeny o radosti života. Jen naše radosti života nikdy ani v soukromí nepřekračují hranice povoleného - legálního - tzv. halal.

Jak se na tebe dívají lidé? Koukají s otevřenou pusou? Nebo tě přehlížejí?

Ze začátku jsem měla pocit, že se dívá každý. Ale zase jak kdo. Sem tam se najde někdo, kdo „čumí“ a div si nevykroutí hlavu. Ale jsou lidi, co se usmějí, pochválí nebo se tváří a chovají se naprosto normálně. Najdou se i ti, co jsou v šoku. Ale když s nimi prohodíte pár slov, je to v pohodě. Problém je v tom, že lidé tady nemají informace. Ty správné informace. Kolikrát si myslí, že nemůžeme na ulici samy, že musíme chodit jen v černém (což není pravda), nebo že chodíme zahalené i doma (první věc doma svlékám boty a šátek)  apod.

Lidi se na nás obecně koukají jako na kohokoli jiného, třeba jako na pankáče. Lidé tolerantní a znalí nás berou normálně, lidé hloupí mohou být i agresivní. Ale je to o tom daném člověku, jak na nás reaguje. Ani ne tak o tom, co máme na sobě my. Některým malým dětem se dokonce zdáme krásné .

Muslimové v mešitě na konci ramadánu.

Ramadán. Nedovedu si představit, že bych musela dodržovat půst. Například je pro mne nereálné nejíst, kdy se mi zachce a zakazovat si některé běžné denní činnosti jako je čištění zubů apod. Měla jsi stejné obavy? Jak jsi je překonala?         

Ano, na začátku jsem měla stejné obavy, samozřejmě. Dokud to ale člověk nezkusí tak to nepochopí. Drží to miliony a miliony muslimů a jsou v pořádku. Je to především o psychice. Když člověk musí, tak musí. A jde to. Já dokonce ramadán miluji. Má to nepopsatelné kouzlo, které je báječné. Čistit zuby a ostatní můžeš od západu do úsvitu slunce (např.zuby si můžeš vyčistit poslední minutu před východem slunce).

Co se týče půstu, neměla jsem v podstatě žádné obavy. Zuby si můžeme čistit po celý den "miswákem,"což je běžná dentální péče, jen bez zubní pasty, dlouho jsem cvičila i jógu, kde se mi půst zdá dokonce tvrdší. A když se překoná prvotní těžká chvíle, má půst i příjemné a pozitivní účinky. Není to jen praxe muslimů a ramadánu.

Čím se odčiní silní kuřáci nebo ti, kteří jakkoliv půst poruší?               

Nakrmení chudých apod. Ovšem ví jen Bůh, jestli se vůbec odčiní. Silní kuřáci se prostě buď dokáží po dobu od východu do západu slunce ovládnout nebo nemají ten den platný půst. 

Je pro tebe něco tabu?

To, co ví jen bůh. Kdo půjde do ráje a kdo do pekla, kdy to bude. Tabu jsou pro mne běžně zavrženíhodné věci. Věci které nepatří ke slušnému lidskému chování, ubližování druhým, drogy, alkohol... Vše, co je zakázáno, je zakázáno z velké moudrosti. A  i když chvilkově může znamenat potěšení, následky jsou nežádoucí, špatné a destruktivní jak pro jednotlivce, tak celou společnost.

Co ti říká slovo cestování? Jezdíte s manželem na výlety, dovolené?

Samozřejmě. Miluji cestování! Jak já, tak i můj manžel. Toto není otázka náboženství ale financí. Cestování je od dětství má nejoblíbenější činnost. Když je čas z pracovního vytížení a máme možnost, vždy rádi někam jedem. I kvůli dětem, aby viděly a poznaly svět kolem sebe. Jezdíme do jeskyní, do přírody, na krásná místa. A jezdívali jsme autem do Sýrie, dokud to šlo.

Jak se ti líbí v místě, kde vyrůstal tvůj manžel? Dovedla by sis představit tam žít?               

Miluji tam lidi, miluji to místo stejně tak, jako miluji místo, kde žiji teď. Žít jsme tam původně chtěli, dokud nám v tom nezabránila situace.

Chtěla bys něco vzkázat lidem?

Že to není taková hrůza ,jak si myslí. Nejsme utlačované chudinky schovávající se pod šátkem. Ať nevěří přehnaným nesmyslům v televizi. Všechno je to jen o lidech. Všude jsou dobří a zlí. Neházejme všechny lidi z jedné komunity do jednoho pytle. Každý jsme individualita!

Všem čtenářům přeji,aby se k nim jednou dostali korektní informace o islámu a měli na to jen a jen pozitivní názor A aby se podívali do svého svědomí a vždycky se snažili žít jak nejlépe dokáží. Ten zbytek už je na každém jednotlivci a na rozhodnutí Božím, kudy se jeho cesta bude ubírat.

AUTOR: Lenka Reichlová