Nepál, oficiálně Federativní demokratická republika Nepál, je vnitrozemský stát v Jižní Asii ve střední části Himálaje. Na severu hraničí s Čínskou lidovou republikou a na jihu, východě i západě s Indií. Má rozlohu 147,181 km² a necelých 30 milionů obyvatel. Hlavním a největším městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest, který je zároveň nejvyšší horou světa. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus.

28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou, k faktické změně ve federaci však dosud nedošlo.

Nejvyšší hřeben Himaláje s nejvyšší horou světa Mount Everest (8 848 m n.m.) tvoří severní hranici země s Čínou. Střední část země tvoří pahorkatiny a vysočina s úrodnými údolími, jakési předhúří Himálaje, dosahující výšek do 3 000 metrů, na jihu podél indické hranice se rozprostírají nížiny zvané téraje. Kromě hlavního města Káthmándú (741 000 obyv.) jsou zde z větších sídel ještě Patan (166 000 obyv.) a Bhadgaon (61 405 obyv.).

Nepál | zdroj: ThinkStock

Území dnešního Nepálu bylo postupně osidlováno tibetskými kmeny, které zde vytvářely vlastní knížectví. Ve 2. polovině 18. století si Nepál podmanili Gurkhové, kteří sem přišli z Indie a vytvořili zde království. V roce 1792 byla uzavřena smlouva mezi Nepálem a Britskou Východoindickou společností. 1815 – 1816 sem vpadla britská vojska a donutila Nepálské království postoupit Británii část svého území a kontrolu nad svou zahraniční politikou. V roce 1846 převzala moc v zemi na 105 let dynastie Ránů, která podporovala britský vliv v zemi.

V roce 1923 přiznala Británie Nepálu samostatnost. V obou světových válkách pomáhal Nepál Britské Indii. V roce 1950 byl lidovým povstáním svržen vládnoucí rod Ránů a obnovena moc staré královské dynastie. V roce 1959 vydal král oktrojovanou ústavu, která ponechávala králi skoro absolutní moc. V zemi však začali sílit maoističtí povstalci a vypukla občanská válka. Maoisté, silně ovlivnění komunismem, ovládli část země a vládním vojskům se nedařilo povstalce porazit. V roce 1990 po nepokojích byla vydána nová demokratičtější ústava, ale ani tento krok nemohl maoisty zastavit. V celé zemi propukly demonstrace a zapříčinily pád monarchie. Od 28. května 2008 je Nepál republikou.

Nepál | zdroj: ThinkStock

Obyvatelstvo tvoří hlavně kmeny, nejpočetnější jsou Čhátrijové (15,5%) a Bráhmani (12,5%). K hinduismu se hlásí 80,6% populace, k buddhismu 10,7%, islámu 4,2%. Nepálštinou mluví 90% obyvatel, ale je zde téměř 70 hlavních dialektů nejdůležitějších etnických skupin a kmenů, ale nejvíce užívanou a používanou je nepálština. Gramotnost je zde 48,6% (62,7% mužů a 34,9% žen). Porodnost je 4,1 dítě na jednu ženu. Lidé se zde dožívají 60,18 let (muži 60,43 a ženy 59,91 let). Průměrný věk je 20,4 let.