Přesto zůstává Belfast i dnes do značné míry rozdělený. Podle průzkumu chce víc než  85 procent obyvatel  žít ve čtvrti mezi členy své náboženské své komunity a jen 15 procent ve smíšené oblasti.

Belfastská berlínská zeď

Na západě města stále stojí šest metrů vysoká zeď z betonu a vlnitého plechu oddělující katolickou a protestantskou čtvrť.

Je tu od roku 1971 a přežila svůj berlínský protějšek. Paradoxně se jí říká "mírová linie" a na několika místech jsou v ní brány, které se dodnes na na noc zavírají.

Problémy Severního Irska sahají do 17. století s příchodem skotských a anglických osadníků. Když vzniklo v roce 1921 samostatné Irsko, část severní irské provincie Ulster, kde měli většinou protestanté, zůstala ve Spojeném království.

Zatímco unionisté chtějí, aby Severní Irsko zůstalo spojené s Velkou Británií, republikáni zdůrazňují, že je součástí Irska a jednou bude Irsko jednotné. Unionisté jsou protestanté, zatímco republikáni ve valné většině katolíci.

Na fotbalistovi se shodnou

Jejich spory přerostly do - obvykle teroristického - násilí po roce 1969. Na ulicích a v hospodách Belfastu vybuchovaly bomby a členové obou komunit se navzájem zabíjeli.

Na Shankill Road jsou graffiti připomínající "republikánské vraždy", například bombové atentáty na místní hospodu Bayardo Bar v srpnu 1974 nebo výbuch u rybárny v říjnu 1993, který zabil devět kolemjdoucích

I když se lidé v Severním Irsku shodli, že se zatím neshodnou, zda budou součástí Irska nebo Velké Británie, v jedné věci mají jasno - pokud jde o fotbalistu George Besta. Tento belfastský rodák byl sice protestant, ale je stejně uctíván v obou komunitách.

Když po barvitém životě v roce 2005 zemřel, pohřeb z budovy severoirského parlamentu ve Stormontu přenášela živě televize a přišlo na něj 100.000 lidí. O rok později po něm bylo přejmenováno letiště v Belfastu.