Bohaté evropské Vánoce

- Cestování autor: red

Na bohatě prostřené sváteční tabule, hojnost dárků, stromečky a koledy se těší lidé o Vánocích v různých zemích. Zvyky mají ale také svá specifika, která svátkům přidávají punc originality a jedinečné atmosféry.

Rakouské vánoční zvyky jsou hodně podobné českým. To vyplývá z geografické blízkosti i z dlouhých staletí společného soužití obou národů v jednom státním útvaru. Rodiny se v Rakousku o Vánocích scházejí k bohatým štědrovečerním hostinám, dávají si dárky, zdobí stromečky, jedí ryby, chodí na půlnoční mše a vánoční koncerty. Už před Vánocemi jsou téměř všudypřítomné adventní věnce a peče se vánoční pečivo. Určité rozdíly se ale najdou. Nad svařeným vínem jasně vedou punče, kterých je možné na trzích najít až několik desítek druhů, mezi nimi například i punč s vaječným koňakem a šlehačkou. Ryba je na štědrovečerním stole jen asi v jedné čtvrtině rodin. Stromky jsou stále téměř výhradně živé, pořizuje si je sedm domácností z deseti, ale výrazně vedou dražší jedličky a prakticky se nevyskytují borovičky. Mezi vánočním pečivem jsou v Rakousku nejoblíbenější vanilkové rohlíčky. Skutečnou místní specialitou je ovšem takzvaný kletzenbrot, tedy chléb s křížalami, který je považován za nejstarší vánoční moučník vůbec. Také německé vánoční zvyky se od českých příliš neliší. Mnohé z tradic a obyčejů, jako zdobení vánočních stromků, mají v Německu svůj původ. Podle některých pramenů i štědrovečerní kapr. Svátky ale mají také vlastní originální detaily. Tradiční Štědrý večer se v Německu odehrává kolem stromečku, nejčastěji jedličky, s rozsvícenými svíčkami a barevnými ozdobami. Němci známí svou oblibou v hýřivých barvách a často i kýči mají rádi co nejnápadnější baňky, často ve tvaru zvířat, ježíšků či muchomůrek. Tradičními ozdobami jsou však sláma a sušené ovoce. Do německé vánoční domácnosti patří i jesličky. Němci rádi zdobí nejen vánoční stromky ve svém obýváku, ale pokud možno i keře a stromy před domem. Řetězy z barevných světel mívají také v oknech a na balkonech. Zvykem nejoblíbenějším mezi dětmi je tradice obdarovávání. Ježíškovi (Christkind) sekunduje Weihnachtsmann, jenž nosí červený kulich, přes rameno má pytel, a když se na Štědrý večer setmí, vyběhne z lesa a hází dárky do otevřených oken. Štědrý večer ve většině rodin vrcholí společnou večeří, jejímž hlavním chodem bývá častěji husa nebo kachna než kapr, mnohde dokonce klobásy s bramborovým salátem. Společná je záliba ve vánočním pečivu, ať už jsou to skořicové hvězdičky, máslové placičky, v Sasku rozinková štóla, v Bavorsku perníkové koláčky. Také příslušníci jiných náboženství v Německu Vánoce slaví, hlavně kvůli dětem. Početná muslimská, zejména turecká komunita dokonce přebírá některé vánoční zvyky. Turecké děti zpívají ve školách koledy, v obchodech jsou vidět rodiče nakupující adventní kalendáře s čokoládami a vyzdobena jsou i okna jejich bytů. Vánoční stromek si však muslimové zpravidla nepořizují. Co francouzské děti mohou těm českým o Vánocích závidět, je, že se dočkají svých dárků už o Štědrém večeru. Ve Francii je zapotřebí si počkat až na ráno 25. prosince. Francouzská obdoba Ježíška, kterému se říká Otec Noël, totiž přijíždí na saních tažených soby až v noci. Balíčky s tajemným obsahem ukládá u krbu nebo u vánočního stromku do bot, ponožek či punčoch, které děti přičinlivě přichystají. V posledních desítkách let je ale tento zvyk spíše symbolický vzhledem k tomu, že dárky nabírají na objemu a hmotnosti. Jméno Noël se ve francouzštině objevilo někdy počátkem 12. století a je údajně výsledkem fonetického vývoje z latinského "natalis". Souvisí s narozením, tedy příchodem Ježíše Krista na svět. Kapitolou samou o sobě je bohatě prostřený stůl. Bez opravdu dobrého jídla se neobejde snad žádná francouzská domácnost. Podle tradice přímořské země se nejčastěji jedí mořské plody nebo ryby. Místní specialitou jsou pak tučná husí játra, ke kterým si bohatí stolovníci dopřávají také lanýže. Poněkud mezinárodnější pověst má krocan nadívaný kaštany, kterého lze nahradit i jehněčím nebo zvěřinou. Jako zákusek se podává dort ve tvaru polena. Všechny tyto dobroty zapíjejí Francouzi vínem, klasicky bílým u mořských specialit a červeným u většiny ostatních mas. A nechybí ani šampaňské, s nímž se rozhodně nečeká až na Silvestra.