Zbytky kostela budou přístupné pouze týden. Pak je chtějí archeologové znovu zakrýt zeminou, aby vzácné památky chránili. Hlavní archeolog Amir Ganor řekl, že bazilika byla využívána v období od 5. do 7. století.

Krásná podlaha

Její podlahu považuje "za jednu z nejkrásnějších, jaké byly v nedávné době v Izraeli objeveny". "Je jedinečná řemeslným zpracováním a také tím, do jaké míry se zachovala," řekl.
Vykopávky na místě zvaném Hirbet Midras, které leží jihozápadně od Jeruzaléma, začaly v prosinci. Vědci se nejdříve domnívali, že jde o zbytky synagogy, ale průzkum ukázal, že na mnoha stavebních kamenech jsou vyryty kříže.

Bazilika byla postavena na základech stavby z římského období, starší asi o 500 let. Ve skále pod ní se nacházející zbytky chodeb, které podle historiků vybudovali a používali židovští povstalci za revolty Bar Kochby proti Římanům ve 2. století.

Pohřebiště proroka Zachariáše?
Naleziště o velikosti basketbalového hřiště obsahovalo kromě dokonalé podlažní mozaiky také povalené mramorové sloupy. Kamenné schody v přízemí kostela vedou do malé podzemní pohřební komory.

Historici se domnívají, že to bylo uctívané místo považované za pohřebiště starozákonního proroka Zachariáše. Ganor dělil, že za týden bude nález znovu zakryt a zůstane tak do té doby, dokud se nepodaří získat dost peněz, aby mohl být zpřístupněn turistům.

Ganor chodí ozbrojen a vede skupinu, která se snaží dopadnout gangy zlodějů a plenitelů historických památek. Jeden z takových zátahů vedl právě k objevu v Hirbet Midras.