"Českého" Tyrannosaura zřejmě nikdy neobjevíme, soudí odborníci

- Cestování autor: red

Jen menší druhy býložravých a vzácněji i masožravých dinosaurů se před desítkami milionů let pohybovaly po území dnešní České republiky.

Ostrovní charakter této oblasti úspěšně bránil rozvoji největších druhů pravěkých veleještěrů, zastoupených například obávaným Tyrannosaurem rexem. Čeští paleontologové proto pochybují o tom, že by se v Česku pozůstatky obřích dinosaurů zpopularizovaných Hollywoodem i mnoha televizními dokumenty mohly v budoucnu někdy objevit.

"Po celé druhohory, během nichž dinosauři žili, bylo území ČR součástí proměnlivého ostrova, který v různých dobách zahrnoval i oblasti dnešního Rumunska, Německa a Británie," řekl Martin Mazuch z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK. Toto území bylo po určitý čas dokonce rozděleno na dvě poloviny, takže se zvířata v obou částech vyvíjela odlišně. Životní podmínky na ostrovech, které poskytovaly jen omezené zdroje potravy, tak nedovolily zdejším dinosaurům přiblížit se rozměrům jejich protějšků z pevniny.

Šance najít legendárního Tyrannosaura rexe a jeho zabijácké příbuzné a konkurenty je tak v ČR minimální. "Tyranosaurus rex se u nás určitě nevyskytoval. Jedná se o čistě severoamerickou verzi dinosaurů," vysvětlil Mazuch, podle nějž tyto velké formy dravých dinosaurů žily především v Severní a Jižní Americe, Africe a některé druhy i v Asii. "Pokud by se tu našel dravý dinosaurus, jednalo by se určitě o menší druh," doplnil Boris Ekrt z paleontologického oddělení Národního muzea v Praze.

Nové důkazy

Jednoznačné důkazy o přítomnosti dinosaurů v Česku pocházejí teprve z nedávné doby. První poskytla čtrnácticentimetrová stopa nalezená v devadesátých letech minulého století v triasových sedimentech lomu nedaleko Červeného Kostelce u Náchoda. Památku na sebe zde zanechal s největší pravděpodobností dravý dinosaurus. Byl to jeden metr vysoký a tři metry dlouhý tvor připomínající mnoha anatomickými znaky ptáka.

První prokazatelné kosterní pozůstatky dinosaura z území Česka ale přinesl až rok 2003. Tehdy vědci představili veřejnosti stehenní kost a úlomek žebra iguanodona, přibližně čtyři metry dlouhého a možná až dva metry vysokého býložravce žijícího ve stádech, nalezené amatérským sběratelem Michalem Moučkou na Kutnohorsku.

Tělo čtyřnohého plaza se asi před 100 miliony lety dostalo do řeky, která jej zanesla do moře. Tam mršinu atakovali mořští predátoři a krátce nato ji intenzivní bouře vynesla na pláž, kde kosti zakonzervovala mocná vrstva usazenin. "Tyto pozůstatky měly štěstí, že se nacházely pod bouřkovým sedimentem, vzniklým pravděpodobně během nějaké tsunami, která zbytek těla vyvrhla na pobřeží," uvedl Mazuch. Práce v lokalitě pokračovaly a během dvou let se odborníkům na život prehistorických tvorů podařil další významný nález - tentokrát fragmentu pravděpodobně prstního článku iguanodona. Celkem se tedy paleontologům podařilo na území Česka z dinosaurů objevit fragmenty dvou kostí a jednu stopu.

Spolupráce s okolními státy

I když se důkazy o přítomnosti dalších druhů dinosaurů v Česku zatím nenašly, neznamená to, že by se zde jednou nemohly objevit. Představu o dávno vyhynulých obyvatelích teritoria budoucí Česka mohou podle odborníků zprostředkovaně poskytnout nálezy z okolních států.

Žít zde mohli například menší verze desetimetrových masožravých megalosaurů, jejichž pozůstatky vykopali paleontologové v Anglii a Rumunsku. "V Rakousku se našli opancéřovaní ankylosauři, kteří dosahovali délky až pěti metrů," uvedl Mazuch. Býložravého tvora chránilo před útoky velkých predátorů typické kostěné "brnění". Ke stejnému účelu sloužila i masivní kostěná palice na ocase, s níž mohl vetřelce vážně poranit.

Oblast Česka zřejmě poskytovala domov i ještěrům připomínajícím masožravé velociraptory, jejichž lovecké schopnosti a inteligenci velmi názorně představil filmový megahit Jurský park. Fosílie těl jim podobných aristosuchů dorůstajících délky asi dvou metrů a o hmotnosti kolem 30 kilogramů byly opět odkryty na nalezištích v Anglii a Rumunsku. Četné znaky spojovaly tento druh dinosaura s ptáky.

Triasoví plateosauři, což byli předchůdci obrovských sauropodů, tedy býložravých dinosaurů se silnými, dlouhými krky a mohutnými ocasy, se zase vyskytovali v jižním Německu. Dorůstali délky kolem deseti metrů, a patřili tak k největším dinosaurům své doby. Ví se o nich, že šlo zřejmě o prvního dinosaura žijícího ve stádech.

Náhody a pomoc laiků

I o další objevy pozůstatků dinosaurů v Česku se v budoucnu zřejmě postarají laici, domnívají se čeští paleontologové. Již dnes odpovídají na četné dotazy amatérských badatelů a pomáhají jim s vědeckým zařazením jejich nálezů. "Z 90 procent je to jen náhodná podoba s pozůstatky pravěkých zvířat. Z údajného drápu dinosaura se tak po prozkoumání vyklube například část klepeta mořského raka. Někdy se ale stane, že skutečně najdou něco zajímavého," řekl Mazuch. Zcela běžné jsou však podle něj nálezy žraločích zubů, zvláště četné v severních Čechách, které v druhohorách téměř neustále zalévalo moře.

Za nejpravděpodobnější místa nových odkryvů kostí dinosaurů označují odborníci lomy u Lázní Bělohrad a Nového Strašecí. "Slibné jsou i oblasti na Kolínsku a Kutnohorsku, kde se objevila první kost, ale šance není moc veliká," poznamenal Ekrt.

Tagy: Česko Výzkum

Zdroje: ČTK