To vše v období dešťů a po cestách, které jsou v tomto ročním období podle úřadů nesjízdné. "Je to obrovský hold českému průmyslu, že někdo dokázal v 50. letech navrhnout terénní auto, které ještě dnes obstojí na jedné z nejtěžších tras na světě," řekl účastník expedice Dan Přibáň.

Problémy na úřadech

Extrémní přejezd přitom Přibáň se svým kolegou Petrem Kopečným, jenž ve stařičké Tatře již brázdil čtyři další kontinenty, vlastně nijak neplánoval; přiměla je k němu až neprostupná "socialistická" byrokracie venezuelských úřadů.

Úředníci českým cestovatelům po předchozí expedici z Buenos Aires napříč kontinentem do Caracasu nepovolili naložit auto na loď do Evropy.

Cenné relikvie

"Náklaďák projel celou Jižní Ameriku a pak ho zastavilo razítko," posteskl si Přibáň, který se proto s Kopečným vydal vysvobodit stařičký automobil, předchozího čtvrt roku rezavějící ve venezuelském přístavu.

Podle cestovatele jde o cennou relikvii; ve stejném typu nyní již historického vojenského vozidla kdysi například absolvovali svou druhou expedici legendární cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

Deset kilometrů v hodině

Návrat do Latinské Ameriky však jejich následovníkům vyšel na nejméně vhodnou roční dobu - období dešťů - a museli proto cestovat po neudržované cestě. Úřady ji prý po většinu roku považují za sjízdnou jen s velkými obtížemi, za dešťů za zcela nesjízdnou.

"Dlouhé úseky jsme jeli ve vodě hluboké půldruhého metru. Na těch cestách nikdo nejezdí a není tam žádný signál. Kdyby se nám auto převrhlo, tak se od něj nedostaneme," uvedl Přibáň. Auto se podle něj pohybovalo průměrnou rychlostí jen necelých deset kilometrů v hodině.

Oba zkušené cestovatele překvapilo, jak kvalitní byl vůz, kterým jeli. "Na cestě jsme potkali asi jen pět místních náklaďáků. Byla to novější auta stavěná právě do těchto podmínek, přesto měla obrovské problémy," prohlásil Přibáň.

Na Antarktidu je Tatra málo terénní

Dobrodružný charakter cesty podle něj kromě náročných přírodních a povětrnostních podmínek podtrhli i krokodýli, kteří se na zatopených cestách pohybovali. "Uvědomili jsme si, že přestala legrace. Že už nejde jenom o auto, ale i o to, aby vám něco neukouslo nohu," vzpomínal cestovatel.

Hrdinka však celou cestu přestála stejně jako oba dobrodruhové bez větších potíží, přesto však zřejmě šlo o její labutí píseň. Až na jedinou výjimku prý od roku 1989 dosud projela všechny světadíly.

"Teď už asi nikam nepojede, protože skoro všude už byla, a myslím si, že na Antarktidu je i tato Tatra málo terénní," dodal Přibáň.