Malebné pobřeží Bretaně, vápencové kopce Provence, pyrenejská údolí a korsické zálivy ve tvaru půlměsíce každoročně lákají desítky tisíc turistů. Milovníci lesů a panenské přírody s oblibou vyhledávají zalesněná údolí v Dordogne a horolezci míří k vysokým hřebenům Alp. Každá oblast má svůj neopakovatelný ráz a vzhled, svou vlastní architekturu, typická jídla a často i dialekt. Zatímco výraz pays je obvykle používán pro označení celé Francie, místní lidé obvykle označují své bezprostřední okolí jako mon pays — má země — a o návštěvnících z jiných vesnic či měst mluví jako o cizincích. Tento silný pocit regionální identity, který se například v Bretani a na Korsice stal základem separatistických tendencí části místního obyvatelstva, odolává již několik dlouhých století soustředěnému tlaku centrální a centralistické moci Paříže. Patříte-li k té části populace, která své smyslové vjemy nejraději sytí městskými požitky, můžete si být jisti, že ve velkých městech nebudete v tomto ohledu rozhodně nijak strádat. Čeká tu na vás množství klubů, nejrůznějších obchodů, butiků s oděvy, kin, divadel, koncertů a v neposlední řadě promenád, kde se můžete — při troše štěstí — dostat do blízkosti některé ze slavných osobností. Kulturním a společenským centrem země je samozřejmě Paříž, která stojí ve středu zájmu naprosté většiny turistů. Ty sem lákají jak nové a často avantgardní stavby, tak množství památek a malebných zákoutí, kde se lze nadechnout vskutku kosmopolitní atmosféry a pochopit, proč je Paříž považována za kolébku moderního umění. Stranou zájmu — nutno říci, že právem — však nezůstávají ani další velká města, jako je Lille, Lyon, Bordeaux, Toulouse, Marseille a Nice, která o přízeň návštěvníků a prestiž soupeří jak s hlavním městem, tak i sama mezi sebou. Bitevním polem jsou především úspěchy ve výstavbě, sportu a kultuře. Ceněná je i schopnost vypořádat se se stále narůstajícími problémy s městskou dopravou. Pro spoustu lidí jsou ale hlavním lákadlem provinční oblasti, kam se vydávají za nádhernou přírodou, historickými památkami, ale také třeba skvělým jídlem. Jen málo turistů se delší dobu zdrží v převážně rovinaté severní části země, což ale neznamená, že by se tu nedala najít rušná města a pozoruhodné katedrály. Podobný obrázek na vás čeká v Alsasku a Lotrinsku, kde jsou silně cítit německé kulturní vazby. Na severním břehu Atlantského oceánu se rozkládá Normandie, nádherná oblast plná starobylých katedrál, půvabných pláží, ale také bitevních polí — milovníci kulinářského umění jistě znají zdejší syté, krémovité omáčky a další speciality. Pokud se posuneme dále na západ, dostaneme se do Bretaně spjaté s keltskou tradicí. Setkáte se tu s dalšími historickými a prehistorickými památkami a samozřejmě výtečnou kuchyní s množstvím jídel z ryb a plodů moře. Údolí řeky Loiry, táhnoucí se směrem do vnitrozemí k Paříži, pokrývají úrodná pole, mezi nimiž se jako perly skví slavné zámky. O něco více na východ leží zelená údolí Burgundska s početnými románskými kostelíky a jídlem a pitím, které hledá dokonce i ve Francii jen stěží konkurenci. Další románské církevní stavby najdete podél dávných poutních cest v rustikální oblasti Poitou-Charentes a u břehu Atlantského oceánu směrem k Bordeaux, odkud se turisté často vydávají do vnitrozemí k roklím a prehistorickým nalezištím, ale také do opevněných vesnic oblasti Dordogne a Limousin, kde na ně čekají lanýže a vyhlášené gurmánské pochoutky. Na jihozápadě země leží mohutný pás Pyrenejí tvořící přirozenou hranici se Španělskem; táhne se z Baskicka do katalánského Roussillonu na břehu Středozemního moře. Na své si zde přijdou jak pěší turisté, tak milovníci lyžování, ale nesmíme zapomenout ani na skvostné pláže. Během cesty podél pobřeží se dostaneme do dramaticky působícího Languedocu se středověkými městy a katarskými hrady a k dalším a dalším plážím. Francouzské středohoří zůstává poněkud stranou zájmu zahraničních turistů, ale pokud toužíte po klidných procházkách hlubokými lesy a podél malebných řek, nemohli jste si vybrat lépe — prakticky totéž platí i o sopečné pahorkatině Auvergne. Alpy jsou samozřejmě rájem lyžařů, ale dlouhými, dobře udržovanými trasami potěší i pěší turisty stejně jako hustě zalesněné vrcholy Jurského pohoří. Jižně od Alp až ke Středozemnímu moři se táhne malebná Provence, krásná prosluněná Provence, kde — jak stále zjišťují početné davy turistů — najdete naprosto vše: římské památky, půvabné vesnice, vinice a louky pokryté levandulí, moře a nesmírně rozmanitou kuchyni, které vládne ovoce a zelenina připravovaná se všemi druhy masa, ryb, plodů moře … Na břehu moře na vás čekají elegantní turistická centra Azurového pobřeží, která se z dálky usmívají na poněkud zchátralou, ale vždy rušnou Marseille. Luxus najdete hlavně v okázalé Nice a v Monaku, ale skutečně nádherné pláže na vás čekají na drsné Napoleonově Korsice s řadou neolitických památek, skvělou kuchyní a úzkými vazbami na italskou kulturu. Po Francii se cestuje velmi snadno. Je zde množství hotelů a restaurací, přičemž ceny — zejména u jednodušeji vybavených ubytoven a stravovacích zařízení — jsou nižší než ve většině západoevropských zemí. Vlaky jsou spolehlivé a čisté a silniční síť hustá a kvalitní — to platí i pro dálnice, kde se vybírá mýtné. Neobyčejně oblíbeným dopravním prostředkem je kolo a cyklisté se těší přízni většiny obyvatelstva. Informační kanceláře najdete prakticky na každém kroku a jejich služby snesou i ta nejpřísnější měřítka. Cenným zdrojem poučení mohou být i specializované cyklistické, turistické, kempařské a podobné organizace.