Kanada: Kam se vydat

- Cestování autor: red

Vzhledem k rozloze Kanady a časovým nárokům na cestování je pochopitelné, že naprostá většina turistů se při návštěvě země omezuje na prohlídku některého velkého města a jeho okolí — nejčastěji Toronta, Montrealu, Vancouveru nebo Calgary.

zdroj: Archiv

Zmíněná centra jsou sice různě zajímavá, jedna věc je ale spojuje nejen navzájem, nýbrž také s dalšími kanadskými městy: leží uprostřed úchvatné přírody. Nejjižnější kanadská oblast jižní Ontario je průmyslovým centrem země a místem, kde se nachází největší město Toronto, ale také významnou turistickou oblastí s hlavním lákadlem v podobě Niagarských vodopádů. Severně od Toronta na vás čeká výrazně klidnější Georgian Bay, nádherná vodní krajina s maličkými ostrůvky pokrytými borovicemi, jejichž koruny se malebně odráží v křišťálově čisté vodě. Podobně jako hustě zalesněný provinční park Algonquin je i zátoka přístupná z hlavního města Ottawy, které sice není tak dynamické jako Toronto, ale zato láká velkým počtem galerií a muzeí. Provincie Québec se svou výrazně odlišnou frankofonní tradicí žije především rytmem svého největšího města Montrealu, které je podle mnoha zasvěcených nejrušnějším a nejlákavějším centrem celé země, naprosto fascinující směsí starosvětského šarmu s komerčním duchem moderní doby. V provinčním hlavním městě Québec City život plyne podstatně klidněji a ještě výrazně rustikálnější jsou městečka a vesnice roztroušené podél toku řeky svatého Vavřince, kde narazíte na množství oslnivě třpytivých věží připomínajících, jak silný vliv tu má stále katolická církev. Výraznější krajina na vás čeká během cesty k severně položenému Tadoussacu, kde je možné v ústí skvostného fjordu Saguenay pozorovat velryby — pokud jste připraveni na skutečnou divočinu, vydejte se dále k Labradoru, do nejnehostinnější části východu země. Na druhé straně ústí řeky svatého Vavřince na vás čeká pastorální poloostrov Gaspé, nejvýchodnější část Québecu, hraničící s Novým Brunšvikem, který je vlídným úvodem do tří Přímořských provincií, jejichž obyvatelé se tradičně živili těžbou dřeva a rybolovem. Zastavit se musíte v postupně se zužující zátoce Fundy, kde se hladina během přílivu dokáže zvednout až o devět metrů, ale minout byste neměli ani maličké vesnice, které jsou nejkrásnější poblíž Halifaxu, rušného hlavního města Nového Skotska. Snad ještě půvabnější a rozhodně drsnější je krajina na ostrově Cape Breton, na jehož rozeklaném pobřeží se můžete připravit na cestu k severně položenému Newfoundlandu, odlehlému a dlouho takřka zcela izolovanému ostrovu s vlastní kulturou a rušným centrem St John’s, v němž se můžete těšit na nejlepší kanadskou lidovou hudbu. Ostrov se rovněž pyšní skvělými sceneriemi, například horami s plochým vrcholem a ledovcovými jezery v národním parku Gros Morne. Na pevnině na vás mezi Ontariem a Albertou čekají kanadské prérie pokrývající velkou část provincií Manitoba a Saskatchewan, jež zcela neprávem získaly pověst nezajímavých oblastí: dokonce i na rovinatém jihu najdete živý Winnipeg, v jehož ulicích s početnými historickými památkami si můžete příjemně odpočinout během cesty napříč Kanadou. Zdejší početná jezera a nesmírně rozlehlé lesy jsou ideálním terénem pro milovníky kanoistiky a pěších výprav a na severu, u břehu Hudsonova zálivu můžete vlakem navštívit ztracenou perlu Churchill — místo proslulé ledními medvědy, běluhami a polární září. Při další cestě k západu se ocitnete mezi nekonečnými obilnými lány Alberty, které se později mění v dobytkářskou krajinu hraničící se Skalistými horami, jejichž pověst nedokáže vystihnout krásu, která vás tu čeká. Hlavní města provincie Edmonton a Calgary zbohatla především díky ropě a zemnímu plynu. Pro mnoho turistů jsou výhodnou základnou pro cestu do hor — nejoblíbenější jsou rekreační centra Banff, Lake Louise a Jasper. Dále na západ leží Britská Kolumbie, kde si znovu připomenete ty nejznámější obrázky z propagačních materiálů: sněhem pokryté hory, divoké řeky a hluboké lesy, starobylé vesničky, zlatokopecká města duchů. Těšit se můžete také na výtečné turistické, lyžařské a vodácké trasy, jedny z nejlepších na světě. Přirozené centrum Vancouver je třetí největší město země, známé jak svou nádhernou polohou, tak příjemně uvolněnou atmosférou a sklonem místních obyvatel k bonvivánství. Nedaleko západního břehu Kanady leží ostrov Vancouver, malý svět sám pro sebe a místo, kde na vás čeká oddaně anglofilní městečko Victoria. Severně od Britské Kolumbie, v těsném sousedství Aljašky, leží klín teritoria Yukon, zpola pokrytý velkolepými horami, zpola subarktickou tundrou, vždy plný připomínek rušných dob zlaté horečky na Klondiku. Hlavní město Whitehorse a Dawson City, pozůstatek zlaté horečky, jsou zdejšími jedinými většími centry, do nichž se dostanete po skvostných silnicích s množstvím úchvatných vyhlídek. Severozápadní teritoria a Nunavut zabírají kanadskou arktickou oblast pokrytou nevysokými, prakticky neprostupnými lesy, jezery, tundrou a ledem. V této navýsost nehostinné krajině dokáží žít jen Inuité a lidé kmene Dené, které stále více vytlačuje těžba ropy a zemního plynu. Na vzdáleném severu silnice prakticky nenajdete, jedinou větší osadou je tu Yellowknife, dosti bizarní místo na břehu Velkého Otročího jezera, kromě nějž zde najdete jen zchátralé vesnice, z nichž se lze letecky dostat do odlehlých končin. Velké cestování Země rozměrů Kanady doslova volá po velkém cestování. Ať už se vydáte automobilem nebo autobusem, můžete se těšit na naprosto jedinečné, nezapomenutelné zážitky z jízdy divokou krajinou po Icefields Parkway srdcem Skalistých hor nebo cestami, které se usilovně tlačí k samotné hranici Severní Ameriky. Mnoho zajímavého spatříte při průjezdu Britskou Kolumbií, ale také ze silnice Dempster Highway v Yukonu, která je jedinou veřejně přístupnou komunikací na celém kontinentu, překračující polární kruh. Zapomenout ale nesmíme ani na vlaky, skvělá je severní trasa do odlehlého Churchillu na břehu Hudsonova zálivu stejně jako transkontinentální odysea z Toronta do Vancouveru. U pobřeží jsou zvídavým turistům k dispozici trajekty nabízející pohled na řadu jinak nepřístupných míst, ale jednoznačně nejúchvatnější je plavba z ostrova Vancouver k Aljašce. Kdy vyrazit Podnebí je v Kanadě velmi rozmanité, ale v zásadě se dá říct, že oblast poblíž pobřeží a Velkých jezer má mírnější zimy a chladnější léta než místa ve vnitrozemí. Červenec a srpen jsou spolehlivě teplé měsíce v celé Kanadě, a to dokonce i na vzdáleném severu, takže letní sezona je pochopitelně nejrušnější částí roku. Období od listopadu do března je velmi nepříjemné, prakticky všude se musíte připravit na teploty pod bodem mrazu, snad s výjimkou západního pobřeží. V mnoha oblastech jsou zimy jasné a suché a všechna velká města jsou na chlad velmi dobře nachystaná: najdete tu kryté průchody a vytápěná nákupní centra, kde se dá ukrýt před nejhorším počasím. Přímořské provincie a východní Kanada mají čtyři jasně definovaná roční období: mrazivé zimy s množstvím sněhu; krátká, mírná jara; teplá léta (kratší a chladnější než na severu a ve vnitrozemí) a dlouhé, velmi čerstvé podzimy. Léto je hlavní turistickou sezonou, ale září a říjen jsou rovněž oblíbené měsíce, zejména v Novém Brunšviku, který se na podzim krásně vybarví. Pobřežní části trpí během celého roku hustými mlhami. V Ontariu a Québecu jsou roční doby rovněž dosti jasně oddělené, ale setkáte se tu s většími extrémy, velmi chladnými, vlhkými a zamračenými zimami typickými hlavně pro jižní Ontario (je tu ale sušeji a chladněji než v Québecu) a dlouhými, vlídnými jary trvajícími obvykle od dubna do června. Letní měsíce mohou být velmi horké a často nepříjemně vlhké, zvláště ve městech, která opustí stálí obyvatelé, jež nahradí turisté. Dlouhý podzim tu bývá nejlepší částí roku: teploty jsou vyrovnané a ulice prázdnější. Centrální provincie Manitobu, Saskatchewan a Albertu sužují největší klimatické rozdíly. Zimy jsou dlouhé, ale léta velmi jasná a teplá, běžně s množstvím bouřek. V zimě se hodně lidí vydává za lyžováním do Skalistých hor, ale nejrušnější dobou je přece jen léto, kdy se můžete vydat i na delší výlet, aniž byste se museli bát dešťů — bouřkám se ale uniknout nedá a bývají stejně prudké jako zimní vánice. Jižní část Britské Kolumbie je v kanadských poměrech oblastí mírných klimatických poměrů: výkyvů je tu méně a průměrná teplota je snesitelnější. Velká část provincie ale trpí vlhkými větry od Tichého oceánu: největší naději, že se vyhnete lijákům, máte na konci jara a počátkem podzimu. V Yukonu, v Severozápadních teritoriích a v Nunavutu jsou zimy pochopitelně velmi mrazivé, rtuť se často dlouhé měsíce nevyšplhá nad bod mrazu, ale zato zde bývá velmi málo srážek — jde o jednu z nejsušších částí Kanady. Léta jsou krátká, zato překvapivě teplá. Jaro přichází pozdě, ale přináší s sebou záplavu divokých květů, které pokryjí celou tundru.